Král Lávra - Karel Havlíček Borovský - rozbor díla

Rozbor literárního díla:

Král Lávra

Karel Havlíček Borovský

Literární druh: lyricko-epický

Literární žánr: kratší satirická alegorická básnická skladba s pohádkovými motivy (ponaučení)

Časoprostor: čas neurčitý, Irské království

Téma díla: člověk by se neměl stydět za to, jaký doopravdy je, pravda vždy vyjde najevo, skrytá kritika panovníka Ferdinanda I. Dobrotivého, hlavní myšlenkou je poukázat na zbytečnou pošetilost panovníků

Kompozice: chronologická, 37 slok, 7 veršů ve sloce, nepravidelný druh rýmu – 1. a 3- verš se nerýmuje (ABCBDDB)

Postavy

Hlavní postavy:

• Král Lávra – dobromyslný, přihlouplý ale poctivý panovník, stydí se za své velké uši

• Kukulín – holič, syn vdovy, poctivý, vyzradil královo tajemství do vrby

• Červíček – muzikant, jeho basa z vrby vyzradila královo tajemství

Děj:

Král Lávra je poctivý a dobromyslný král, ale každá rok nechává popravit své holiče. Na řadu přišel Kukulín, který měl být taky popraven ale jeho matka se vydala za králem a pokusila se králův rozsudek změnit. Král zpytuje svědomí a vezme v potaz, že Kukulín o jeho oslích uších nic neprozradí. Jeho ale tajemství tíží, a tak se svěří vrbě. Po čase pořádal král Lávra ples, na který přišli muzikanti. Mezi nimi byl i Červíček, jenž ztratil kolík od basy a místo něj použil větev z téže vrby. Jakmile začala basa hrát, prozradila, že má král oslí uši. Muzikant byl vyhozen, ale královo tajemství už věděli všichni.

Role vypravěče: vyprávěno er-formou

Jazyk díla: český jazyk, polopřímá a nevlastní přímá řeč, knižní výrazy, archaismy

Básnické prostředky: apostrofa, přirovnání, metafora, epiteton, personifikace, alegorie, ironie, elipsa

Historický kontext:

Okolnosti vzniku: kritika režimu a královského majestátu, námět ze staré irské pověsti (balady)

Absolutismus, tajná policie, kritika úřednického aparátu a měšťáctví, korupce

Spisovatelé

• Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) – Kytice z pověstí národních, České pohádky, Sebrané spisy Jana Husa, pojednání k legendě o sv. Kateřině, J. A. Komenském, Písně národní v Čechách

• Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – Máj, Nové básně Karla Hynka Máchy, Básně, Cikáni, Křivoklad, Marinka

• Alois Jirásek (1851 – 1930) – F.L. Věk, U nás, Skaláci, Temno, Psohlavci, Bratrstvo, Proti všem

Literární kontext:

• Realismus

• Stagnace – zákazy, cenzura

• Národní obrození – zastavení úpadku češtiny, vytvoření nového spisovného jazyka, obnovení národní lit., emancipace

Další díla K. H. Borovského:

Pražské noviny, Slovan, Křest svatého Vladimíra, Epigramy, Tyrolské elegie, Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Duch Národních novin

O autorovi:

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

K. H. Borovský byl český básník a novinář. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k tzv. 2. generaci národních buditelů.