Kundera - Žert

Děj se posouvá o několik let dopředu a Ludvík, který po skončení vojenské služby úspěšně dostudoval, chystá pomstu. Chce se pomstít svému bývalému příteli Zemánkovi, který podal návrh na jeho vyloučení ze strany, tím že svede jeho ženu Helenu. Za tímto účelem se Ludvík vrací do svého rodného města, kde se má s Helenou setkat. Ludvík Helenu svede, nicméně jeho pomsta zkysne ve chvíli, kdy zjistí, že Helena a její manžel spolu už několik let nežijí (bydlí spolu, ale nežijí jako žena a muž). Znechucený Ludvík, který Helenou ve skutečnosti opovrhuje, odchází. Zoufalá Helena spolyká tubu prášků v naději, že se otráví, ale nakonec ji přivodí jen obrovské střevní potíže.

Ludvíkovo bloudění ho přivede až na náves, kde se koná tradiční lidová slavnost Jízda králů. Potkává tam přítele z mladých let, Jaroslava. Snílka, který bezmezně miluje folklór a lidovou hudbu. Jaroslav je zdrcen, protože ho manželka Vlasta a jeho syn Vladimír, který měl jet v průvodu právě jako král, obelhali a syn místo sebe podstrčil kamaráda a sám odjel na motocyklové závody. Zkroušeného Ludvíka i Jaroslava spojuje nelehká životní situace, a proto se rozhodnou, že si večer půjdou zahrát do folkloristického souboru, kde působili zamlada. Ačkoliv se večer zpočátku daří, vše nakonec skončí katastrofou, protože Jaroslav musí být odvezen sanitkou do nemocnice – dostal infarkt.

Hlavní postavy:

Ludvík Jahn – zásadový, na začátku naivní a věrný, touží po pomstě a není schopen odpustit, člen komunistické strany

Helena – hodná žena, která touží po lásce, manželka Zemánka

Kostka – hodný člověk, schopen odpouštět i kritizovat, snaží se vycházet ke svému okolí vstříc

Jaroslav – jeho jediným zájmem je hudba a láska k českým tradicím

Vedlejší postavy:

Zemánek – necitlivý, sobecký kariérista, zahleděný do sebe

Markéta – odtažitá mladá slečna, uzavřená sama do sebe, je nedospělá

Lucie – uzavřená, nemá potřebu se svěřovat se svými problémy

Prostor a čas děje: Děj se odehrává v Praze a na Moravě od konce 40. let do počátku 60. let 20. století, ale také v Ostravě.

Společensko-historické pozadí:

Politická situace:

Nastává ohromný rozvoj literatury – Pražské jaro 1968. Vznikají nové instituce Sokol, nové časopisy. Konec roku 1968 znamená pro ČSR konec volného psaní, nastává období cenzury – spisovatelé nemohou vydávat svá díla, proto často emigrují do zahraničí. Nastává u nás totalitní režim

Kontext dalších druhů umění:

• Malířství: V 70. letech se tu projevuje pozdní modernismus. Začínají se zachycovat akční bizardní zážitky.

• Hudba: 70. léta 20. století znamenala největší rozvoj hard rocku, heavy metalu,
  Punk-rocku.

• Architektura: Nechce tvořit pouze neosobní bydlení, ale stavby, které navazují na předchozí styly. Známá stavba je například Budova Sony v New Yorku, Státní galerie ve Stuttgartu.