LAKOMEC- Moliere

LAKOMEC- MOLIÉRE

OVĚŘOVANÉ VĚDOMOSTI A DOVEDNOSTI

ANALÝZA

UMĚLECKÉHO

TEXTU

I. ČÁST

● LITERÁRNÍ DRUH- drama, forma próza

● LITERÁRNÍ ŽÁNR- klasicistní komedie (tento útvar/styl vždy končí šťastně)

● ZASAZENÍ VÝŇATKU DO KONTEXTU DÍLA

● TÉMA A MOTIV- kriBka lakoty, podlézavost a neupřímnost, výsměch lidské chamBvosB, obětování

rodiny pro peníze, kriBka vyšších vrstev a zkaženosB světa, důraz na morální hodnoty, chamBvost

● ČASOPROSTOR- divadelní hra se odehrává ve Francii, v Paříži, v Harpagonově domě, v druhé

polovině 17. stoleR, čas není určen. Příběh trvá necelých 24 hodin.

II. ČÁST

● VYPRAVĚČ- er-forma (řeč vypravěče má podobu monologu ve 3. osobě)

● KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA- chronologická kompozice, 5 dějství/aktů

EXPOZICE- Harpagonův majetek, KOLIZE: láska Harpagonova syna Klementa, KRIZE: Harpagonovo
zamítnuR svatby Klementa a Mariany, KATASTROFA: ztráta peněz a obvinění Valéra z krádeže, ZÁVĚR:
navrácení peněz, svatba Mariany a Kleanta, Elišky a Valéra

● VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY / TYPY PROMLUV- spisovný někdy archaický jazyk (amant, fantas=

blouznění), typický pro svou dobu, dialogy a monology, řeč měšťanského prostředí, někdy řeč
ironická (Harpagon), promluvy postav jsou rozlišeny přímou řečí

● JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY- zvolací věty (navození zmatku a hysterie), přechodníky (chytaje),

citoslovce, nedořečenost, zdrobněliny

● TROPY A FIGURY- epizeuxis (opakování slov), personifikace, apostrofa

LITERÁRNĚHISTORICKÝ

KONTEXT

● KONTEXT AUTOROVY TVORBY- vlastním jménem Jean-Bapiste Poquelin (1622-1673), francouzský

herec, spisovatel a dramaBk období klasicismu

zabýval se nízkým dramatem- hlavně komedií a fraškou

ve svých hrách zesměšňoval společnost a předváděl ji tak, jak doopravdy je (tabu)

zemřel těsně po výstupu, kdy hrál umírajícího ve hře Zdravý nemocný

inspiroval se W. Shakespearem

● DALŠÍ DÍLA-

● LITERÁRNÍ / OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT- Autor patří mezi největší představitele francouzské

klasicistní literatury. Také ho můžeme zařadit do světové literatury 18. stoleR. Je to jeden z hlavních
představitelů francouzského dramatu a působil na dvoře Ludvíka XVI. 17.stoleR probíhalo ve
znamení pokroku vědy. Na síle nabýval has myslitelů, kteří vystupovali proB vlivu šlechty a církve na
královskou moc. Vláda podle nich měla usilovat o blaho lidu, co možná nejméně pošlapávat svobody
jedince a cRt svobodu vyznáni.

KLASICISMUS: vznik ve Francii, 2. polovina 17. stoleR

smysl umění je v napodobení přírody, vzorem je anBka, ve filozofii vládne racionalismus (racio=rozum)-
harmonie, uměřenost, řád, zaměření na společenské a mravní problémy

má podle aBky pevně stanovená pravidla- vysoké žánry (óda, epos, hymna, tragédie= složitější jazyk) a
nízké žánry (bajka, saBra, komedie= mluvený jazyk)