Literatura k maturitě: 2 ročník třetí část

Literatura k maturitě 2021/2022

2. Ročník:

Charles Baudelaire: Francouzského básníka, prozaika, esejistu a překladatele Charlese Baudelaira značně ovlivnilo katolické vyznání. Popíral víru v původní dobrotu člověka. Zúčastnil se plavby do Indie, jež značně podnítila jeho fantazii a v různých formách pronikla do jeho díla. Později žil jako bohém, utrácel dědictví po otci a psal básně. Jeho první sbírka, Květy zla, ovšem vyšla až roku 1857. Vyvolala velký zájem v uměleckém světe, ale i soudní proces kvůli údajnému útoku na dobré mravy. Autor byl odsouzen k pokutě a šest jeho básní mohlo znova vyjít až po druhé světové válce. Zemřel v blízkosti matky, která k němu v závěru života znovu našla cestu.

Dílo: Květy zla: Sbírka je rozdělena do šesti oddílů. Každý z nich můžeme chápat jako zobrazení určitého pokusu lyrického subjektu o dosažení definitivního uspokojení duše a těla. Pokaždé hledá na jiném místě – v případě Spleenu a ideálu v lásce a umění, ve Víně umělých prostředích navozujících opojení. Již první báseň sbírky, nazvaná předmluva, objasňuje příčinu neuspokojeného stavu lyrického subjektu. Člověk je zde zobrazen jako loutka, jež je ovládána Satanem. Ten je přirovnáván k alchymistovi proměňujícímu lidskou vůli v oblak par. V oddílu Květy zla je pak Nuda zobrazena jako zlá bytost, jejíž „pláně“ jsou „pustší nad savany“.

Lev Nikolajevič Tolstoj: Ruský prozaik a dramatik, jeden z největších světových spisovatelů, prožil v dětství a mládí několik těžkostí. Zlom u něj nastal teprve poté, co vstoupil do armády. Jeho pozdější život i tvorba ovlivnily cesty po Evropě. Díky nim si uvědomil zaostalost Ruska a rozhodl se ji změnit. Na svých panstvích zřídil školy pro mužiky ( rolníky ), kterém sám vzdělával. Dokonce pro ně psal učebnice. V důsledku této reformní činnosti byl považován za podivína. Ke konci života se ve zlém rozešel s církví, která ho začala považovat za kacíře.

Dílo: Anna Karenina: Hlavní děj začíná na vlakovém nádraží v Moskvě, a to příjezdem Anny Kareniny, manželky petrohradského úředníka Karenina. Anna má urovnat manželskou krizi svého bratra Štěpána Oblonského. U Oblonských se Anna setkává s Kitty. O Kitty se ucházejí dva muži – důstojník Alexej Vronskij a Konstantin Levin. Vronskij Annu pronásleduje a ta není schopná mu odolat. Poměr s Vronským přizná manželovi, který již měl podezření. Anna odjíždí s Vronským do Itálie a musí se vzdát svého syna. V té době prochází partnerství Anny a Vronského krizí způsobenou ztrátou společenského postavení v důsledku nemanželského vztahu. Anna také trpí odloučením od syna. Anna ze zoufalství spáchá sebevraždu. Vronskij ztrácí smysl života a odchází do války.

Henrik Ibsen: Norský dramatik a básník. Rodina žila v nuzných poměrech, proto Ibsen brzy odešel z domu. Živil se jako pomocník v lékárně. Touha po vzdělání ho přivedla k samostudiu, díky němuž získal maturitu a začal se živit jako divadelní kritik. První literární texty napsal Ibsen už na konci 40. let 19. století. Od 50. let psal dramata. Napsal 25 dramat, která můžeme podle témat a stylu rozdělit na čtyři období. Nejprve psal historické hry ( např. Catilina ) a hry o národní hrdosti ( např. Válečníci na Helgolandu ). Do druhého období spadá tzv. trilogie knižních veršovaných dramat, pro která je charakteristické množství postav. Třetí typ představují tzv. společenská dramata naplňující znaky realismu. Tato tvorba je dnes nejznámější. Jejím znakem je zasazení děje do soudobého norského měšťanského prostředí. Čtvrtou fázi tvorby ovlivnily moderní básnické směry, především symbolismus ( např. Heda Gablerová, Když z mrtvých procitáme ).