NORA- Henrik Ibsen

NORA- HENRIK IBSEN

OVĚŘOVANÉ VĚDOMOSTI A DOVEDNOSTI

ANALÝZA

UMĚLECKÉHO

TEXTU

I. ČÁST

● LITERÁRNÍ DRUH- drama

● LITERÁRNÍ ŽÁNR- realis,cké drama

● ZASAZENÍ VÝŇATKU DO KONTEXTU DÍLA

● SYMBOLIKA- druhý název Domov pro panenky- Nora je v podstatě Torvaldova panenka, dělá, co se

mu zachce a plní kolem Torvalda spíše okrasní funkci; stejný vztah má Nora k dětem

● TÉMA A MOTIV- manželství v 19. stoleI, morální představy společnos,, nesvoboda žen, hledání

sama sebe

● ČASOPROSTOR- děj se odehrává v bytě Helmerů během tří dnů o Vánocích

II. ČÁST

● VYPRAVĚČ- promluvy postav, scénické poznámky

● KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA- chronologický děj, tři dějství

● VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY / TYPY PROMLUV- dialogy

● JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY- spisovný a hovorový jazyk, zdrobněliny

● TROPY A FIGURY- metafora, metonymie, eufemismy, symbolika

LITERÁRNĚHISTORICKÝ

KONTEXT

● KONTEXT AUTOROVY TVORBY- Henrik Johan Ibsen (1828-1906)

Nor, básník, drama,k, žurnalista, zabýval se jen literaturou a poli,kou

v mládí se zapletl se služkou a měl s ní nemanželské dítě (vina= časté téma her)

● DALŠÍ DÍLA- KOMEDIE (Peer Gynt, Divoká kachna, Heda Gablerová)

● LITERÁRNÍ / OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT- REALISMUS (2. polovina 19. stoleI)

předchůdci realismu- Honoré de Balzac, Gustav Flauber

snaží se zachy,t skutečnou podobu a podstatu věcí, její pravdivost, vzájemné vztahy, hledá příčiny a
důsledky určitého jevu, nejčastěji romány

nově se v realismu uplatňují hovorové výrazy, archaismy a dialekty

vliv na realismus měl filozofický směr POZITIVISMUS- skutečné je to, co lze dokázat smysly, a
MATERIALISMUS- přednost má hmota před duchovnem, sleduje vývoj společnos, jako tříd

● DALŠÍ AUTOŘI- Honoré de Balzac (Lidská Komedie), Gustav Flaubert (Paní Bovaryová), Emile Zola

(Zabiják, Jana), Nikolaj Vasiljevič Gogol (Revizor)

DĚJ:

1.DĚJSTVÍ
Nora se opět setkává se svou kamarádkou z dětství paní Lindovou. Ta jí vypráví jak se musela starat o
nemocnou matku, 2 bratry a vdala se bez lásky za bohatého muže, který umřel. Nora jí vypráví jak
vzala muže na jih, aby mu zachránila život za vypůjčené peníze. Následuje návštěva Krogstada, který ji
začne vydírat, protože zfalšovala podpis svého otce. Krogstad je zoufalý, protože ho chce Nořin
manžel vyhodit z práce.

2. DĚJSTVÍNora prožívá vnitřní přeměnu. Bojí se o své štěsI a dokonce se pokusí manžela přemluvit, aby
Krogstada nevyhazoval, ten však odmítne. Nora se svěřuje paní Lindové, která slibuje, že udělá co se
dá.

3.DĚJSTVÍ
Lindová se setkává s Krogstadem , který ji kdysi miloval, ale ona ho opus,lakvůli sňatku z rozumu a
navrhne mu manželství. Krogstad obráI a už nechce Noru zničit a nechce vhazovat dopis do
schránky, ale paní Lindová mu to zakáže. Helmer se to musí dozvědět. Helmer si ještě ten večer
přečte dopis, ve kterém mu Krogstad vylíčí jak se věc má. Helmer Noru zapudí. Slibuje, že se s ní
nerozvede, ale nedovolí jí vychovávat dě,. VzápěI přichází navrácený úpis a když Helmer vidí, že je
mimo nebezpečí, začne se k Noře chovat zase hezky. Tehdy Nora pochopí a opusI Helmera. MeziIm
umírá doktor Rank.