Slezské písně - Petr Bezruč

Slezské písně – Petr Bezruč

Autor: Petr Bezruč (Vladimír Vašek)

Kniha z roku 1909

Děje jednotlivých básní se odehrávají v okolí Slezska na počátku 20. století.

• Literární forma: poezie

• Literární druh: lyrika, epika

• Literární žánr: sociální balada

• Kompozice: něco kolem 80 balad

• Vypravěč: ich-forma i er-forma

• Typy promluv: přímá, polopřímá, nepřímá, nářečí, archaismus, historismus, spisovný jazyk, specifický projev autora

• Veršová výstavba: jak u které balady

• Téma a motiv: nespokojenost nižší vrstvy, dělník, práce, nespokojenost, život, horník

• Postavy: v každé básni někdo jiný, s některými se autor identifikuje a s některými naopak ne

Petr Bezruč

• Vlastním jménem Vladimír Vašek

• Představitel realismu s prvky ismů

• Narozen v Opavě, přestěhoval se do Brna

• Jeho tvorba se váže s oblastí Slezska

• Pracoval jako úředník na poště

• Několik let zápasil s nervovou a plicní chorobou

• Za první republiky se stal známým básníkem

• Komunistická strana jej ocenila roku 1945 titulem národní uměle

Literárně-historický kontext – literatura na přelomu 19. a 20. století

• Obrovský rozdíl mezi bohatými a chudými – nárůst nespokojenosti

• Pocit, že společnost upadá ve všech směrech

• Na jedné straně klid z vývoje, na druhé straně rozpor

• Realismus se vyčerpává a vznikají impresionismus, symbolismus a dekadence

• Hnutí Omladina – jmenovala se tak spousta skupin, organizací i časopis, spojovali se radikálními myšlenkami

• Je vytvořen a podepisován Manifest české moderny

• Další autoři: Otokar Březina, Karel Hlaváček, J. S. Machar, Antonín Sova, S. K. Neumann, Fráňa Šrámek

Děj

• Kantor Halfar – chtěl by učit česky, ale má s tím velké problémy, ani v dospělosti nemá stálé místo, i dívka kterou miloval na něj nepočkala a vdala se, nakonec se oběsí, báseň končí ironicky, kdy je pohřben na hřbitově a konečně získá trvalé místo.

• 70 000 - ve Slezsku zbylo jen 70 000 Čechů, 100 tisíc jich bylo poněmčeno a 100 tisíc jejich bylo popolštěno, autor tuto krizi přirovnává ke kopání 70 000 hrobů.

• Maryčka Magdónova – v této básni je popisován rodinný příběh Magdonovy, otec zahynul v hospodářské rvačce, matku zabil převržený uhlík s uhlím, doma zůstalo 5 sirotků, jednoho dne se tedy Maryčka vydala do lesa na dříví a poté co byla nazvána zlodějkou spáchala sebevraždu

• Bernard Žár – je to o zbohatlíkovi, který se přejmenoval, aby nebyl spojován se svými předky, když umře jeho kamarádi na něj rychle zapomenou a na pohřeb dojde jen jeho matka, která se za něj modlí česky

• Ostrava – hlavní postavou této básně je horník, který již několik let pracuje v dole, mluví zde o pokusech zmenšit sociální rozdíly, šlechta se mu ale vysměje a odpor potlačí, v závěru básně vyjadřuje naději na zlepšení situace

• Kdo na moje místo?

• Jen jedenkrát – tato báseň má dvě části, v první je popisována temná krajina, ve které vyjde slunce, ale lidé se ho polekají, a tak ho zaženou, až zpětně si uvědomí, jak krásné to slunce bylo, v druhé části je ten samý příběh přirovnán k básníkovi a mladé dívce, která mu vyzná lásku, mladý básník se takového vyznání poleká, a tak ji zahání.

• Praga caput regni – v básni je popisována kritika Pražanů, ze strany Slezanů