Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben (1811-1870)

• básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista a sběratel lidové tvorby

Život

• narozený v Miletíně v rodině s řemeslnickou a písmáckou tradicí

• po vystudování gymnázia v Hradci Králové studoval právnickou fakultu v Praze,na studie si vydělával výukou hudby

• při studiu filozofie a práva se seznámil s Františkem Palackým, se kterým pak spolupracoval do konce života, on mu sehnal místo archiváře města Prahy, které mu zajistilo alespoň nějakou finanční jistotu, později 1864 až do smrti zastával funkci vysokého úředníka na pražském magistrátu

• po vystudování univerzity procházel bezplatnou soudní praxí, při tom se věnoval vydávání starších literárních děl, překládání ze slovanských jazyků a lidové slovesnosti (celý život ji sbíral)

• nebyl typem politika ani řečník, ale svou neuvěřitelnou pracovitostí se zařadil mezi nejvýznamnější Čechy

• zemřel v Praze

Erben byl znám tím, že hrdinové jeho literárních prací se nebouří proti trestu a nestojí proti společnosti. Trest je pro ně samozřejmým po každém provinění. Naproti tomu hrdinové K. H. Máchy viní za všechnu špatnost jedince společnost. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny a trestu.

• tvoří v romantismu a zároveň ve 3. generaci NO s Máchou a Tylem

Umělecké prostředky balady:

• prudký spád děje

• hutný stručný dialog

• větné ekvivalenty

• citoslovce

• zvukomalba

• krátké výstižné popisy

• věty zvolací

Díla

České pohádky:

• Dlouhý, široký a bystrozraký

• Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Básnická sbírka Kytice

• 13 balad, převažuje epika

-Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodík, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně

• jednotlivé básně nejprve vycházely časopisecky

• některé balady nemají tragický konec

• zápornou úlohu hrají nadpřirozené bytosti

Folklórní dílo

• Písně národní v Čechách

Autoři, kteří tvořili ve stejné době:

Češi

Karel Hynek Mácha (Máj)

Václav Kliment Klicpera (hra Divotvorný klobouk)

později: Karel Havlíček Borovský (Tyrolské elegie)

Rus

Alexandr Sergejevič Puškin (román Evžen Oněgin)

později v realismu: Nikolaj Vasiljevič Gogol (drama Revizor)

Francouz - Victor Hugo (román Chrám Matky boží v Paříži)