Viktor Dyk - Krysař
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Sepp Jorgen
Rybář, bydlí na břehu u řeky, má malý a chudě vybavený domek
Byl trpělivý -> dokázal dlouho čekat na ulovení ryby
Bez emocí -> lidé říkají, že se usmívá a pláče až do dalšího dne
Chápavý
Všichni se mu vysmívali, vše mu docházelo až druhý den (pomalejší)
Statný, silný, dobré srdce
Jazykové prostředky:
Spisovný jazyk -> nespisovné formy jazyka se v knize neobjevují
Neobjevují se zde slova z cizích jazyků (výjimkou jsou německá jména, protože děj se odehrává v německém městečku)
Objevují se zde archaismy, krátké a holé věty + tázací věty, které slouží jako “komunikace” se čtenářem
Inverze (obrácení pořadí slov) => Nikdo z Hammeln nezastavil se před bránou, zvuky její jako by...
Personifikace => Píšťala padla, zvuky vedly krysaře, němá propast...
Přirovnání -> zvuky vedly krysaře, jako vedly dav
Eufemismus => a také on hledal bránu. Tak odešel krysař... (= hledal smrt, spáchal sebevraždu)
Metafora -> země semihradská (= život po smrti v krásné zemi)
Kontext:
Doba první světové války (1914 –1918) a následného rozpadu Rakouska-Uherska, který sebou přinesl i vznik samostatné Československé republiky (1918)
V tomto období byli vydávány knížky v uměleckém směru -> realismu s prvky symbolismu, dekadence a romantismu.
Realismus = umělecký směr 19.století založený na skutečnosti, zobrazuje skutečné existující věci a jevy, zobrazuje přítomnost nikoliv budoucnost, usiluje o pravdu)
Symbolismus = 19. a 20.století, snažení se čtenáře vtáhnout do čtení, pracuje se symboly a asociací (spojování), jedno slovo vyvolá jiné slovo (asociace)
Dekadence = 19. a 20.století, směr, který je charakterizován pocity únavy ze života, znuděností, satanismem, alkoholem
Romantismus = začátek 19.století, důraz na cit a fantazii, hlavní hrdina -> výjimečný, autor se s ním ztotožňuje, návrat do minulosti, individuální prožitek
Zařazení díla do kontextu autorovy tvorby:
Krysař vyšel roku 1915, časopisecky ale vycházel už v letech 1911-1912 v časopise Lumír pod názvem Pravdivý příběh.
Střední doba autorovy tvorby
Základní zařazení do literárně-historického kontextu:
Anarchističtí buřiči = mladí básnicí na přelomu 19 a 20 století
Anarchismus -> hlásí svobodu jedince, odmítají nadvládu člověka nad člověkem, odmítali
Odmítali stát, církev, autority vůbec
Žili bohémský (neuspořádaný) život
Tvorba byla ovlivněna civilismem (oslava moderní techniky a civilizace), vitalismem (oslava života), dekadencí (touha ničit stávající svět, starání se jen o sebe, provokace)
Kritizovali tradiční manželství, propagovali přirozenou lásku
Hovorová mluva, vulgarismy, provokace
Časopis Nový kult (založil Stanislav Kostka Neuman) -> stal se po roce 1900 hlavním listem anarchistů
Další představitelé:
Stanislav Kostka Neumann -> básnická sbírka Nové zpěvy nebo Rudé zpěvy
František Gellner -> básnická sbírka Po nás ať přijde potopa
Fráňa Šrámek -> román Stříbrný vítr, básnická sbírka Modrý a rudý
Petr Bezruč -> básnické sbírky Slezské písně
Karel Toman -> básnické sbírky Torzo života nebo měsíce