Zlodějka knih

DĚJ:

Příběh začíná v roce 1939, kdy desetiletá Liesel Memingerová přijede do Molchingu, které leží uprostřed válčícího Německa, k adoptivním rodičům Hansovi a Rose Hubermannovým, kteří bydli v ulici Himmelstrasse. Liesel se z počátku jeví jako ustrašený uzlíček nervů, probouzí se každou noc s děsivým brekem a všechno jí nahání strach. Není se čemu divit, neboť kromě toho, že jí matka - komunistka na útěku - zanechala samotnou uprostřed neznáma, zemřel jí právě její mladší bratříček Walter. Právě při bratrově smrti se Liesel poprvé letmo setkává se smrtí, jakožto s vypravěčkou celého příběhu, a na jeho pohřbu ukradne první knihu s názvem Hrobařova rukověť.

Liesel zpočátku vypadala jako hloupá díky tomu, že navzdory jejímu věku neuměla číst. Ve škole se jí děti posmívaly, ponižovaly ji a učitelky na ní praktikovaly i fyzické tresty. Liesel se ale dokázala posměškům vzepřít a také se díky Hansovým nočním lekcím čtení, které zároveň uklidňovaly její noční můry, naučila brzy číst.

Liesel si čtení zamilovala natolik, že jí to nutilo krást další a další knihy. Kradené knihy byly hlavně ze soukromé knihovny bohaté obyvatelky města Ilsy Hermannové, manželky starosty Molchingu. I když to později paní zjistila, nechala Liesel při kradení dál. Dokonce jí například na Vánoce nachystala cukroví.

Mladá dívka projevovala svou dobrotu například při pomoci ukrývání mladého Žida Maxe před fašisty, který přišel polomrtvý k prahu jejich domu. Měla taky velmi originální nápady - třeba Maxovi přinesla do sklepa sníh, aby si mohl postavit sněhuláka. Liesel byla taky neskutečně statečná - když Maxe odváděli do pracovního tábora, přinesla mu chleba, nevšímajíc si nadávek a kopanců německých vojáků. Svou odvahu také projevila při jejím předčítání v úkrytu za náletu ostatním lidem, aby odpoutala jejich myšlenky od strašných bomb. Toto předčítání Liesel považovala za své poslání.

Na všech jejích dobrodružstvích ji provází nejlepší přítel Rudy Steiner, jenž je jak statečný, tak věrný, ale stejně tak i neodbytný díky polibku, který neustále po Liesel žádá.

Jednoho dne ovšem všechno skončí. Varovné signály oznamující nálety bomb se nešťastnou náhodou zpozdí a všichni obyvatelé městečka Himmelstrasse zemřou. Všichni, až na jednu malou dívku, která díky dárku v podobě vlastnoručně vyrobené knížky, darované od Žida jménem Max, kterou si četla pozdě do noci schovaná ve sklepě, přežije.

Liesel Memingerová umírá ve spánku, v pohodlí domova v Austrálii jako stará paní.