Evropa mezi světovými válkami

E V R O P A M E Z I S V Ě T O V Ý M I V Á L K A M I

28. 10. 1918 – Kapitulace R.U. (rozpadlo se a vznikla ČSR)

11. 11. 1918 – kapitulace Německa (konec 1. sv. války)

• Výsledky: uzavření smluv mezi vítězi a poraženými: od roku 1919 do1920 se s poraženými státy uzavíraly smlouvy na zámcích v okolí Paříže

• Dohromady se jim říká Versailleský systém

• Odsouhlaseno, že vznikne Společnost národů (SN), vymyslely USA – prez. Wilson, nakonec do ní ani nevstoupily

Výsledek války: rozpadly se 3 evropské monarchie

1. Německé císařství (🡪 Výmarská republika)

2. Carské Rusko (Romanovci vyvražděni – viz. Říjnová revoluce)

3. Rakousko – Uhersko (odstranění Habsburkové – poslední rak. císař Karel I.)

• Vznikly tzv. nástupnické státy: ČSR, Rakousko, Maďarsko, Království SHS (Jugoslávie), Halič připadla Polsku (obnoveno po 1. svět válce), Sedmihradsko připadlo Rumunsku

• Rozvoj letectví, automatických zbraní

• Po válce epidemie španělské chřipky, hospodářská krize, poválečná revoluční vlna – obliba levice: tato obliba levicových názorů bývá také označována jako POVÁLEČNÁ REVOLUČNÍ VLNA

• Tradiční konzervativní politické strany, např. měšťanské, byly obviňovány z podílu na masakru 1. sv. války (v letech 1919–1921 v Evropě vznikly všechny komunistické strany)

• Bylo hodně vojáků, kteří bojovali na východě – zalíbila se jim levice (šíření levicové ideologie)

Výsledkem byly pokusy zavést komunistické vlády také v Evropě. Tyto komunistické vlády se označují jako „republiky rad“, což má být ekvivalent národních výborů – levicových obecních úřadů. Tak vznikly Maďarská republika rad a Bavorská republika rad, oba pokusy potlačeny, komunisté rozehnáni, silná a početná skupina komunistů vznikla také ve Francii a v Itálii.

• Komunisté se opírali o učení K. Marxe, B. Engelse, V. I. Lenina a mj. požadovali zrušení soukromého majetku a znárodnění všech firem

• Bohatí vlivní majitelé továren a živnostníci měli z jejich programu pochopitelně strach a byli ochotni raději zavést diktaturu, jen aby se komunisté nedostali k moci.

• Itálie (Benito Mussolini) - fašismus

• Maďarsko (admirál Horthy, vládnul 1920-1944)

• Německo (A. Hitler), první pokus hned v r. 1923 - nacismus

• Slibovali zavedení pořádku a zamezení komunistům v přístupu k moci

Totalitní systémy po 1. sv. válce měly velice podobné znaky:

1. Zrušení demokracie, potlačení lidských práv

2. Výchova ke kolektivismu (jedinec neznamená nic, jedině jako člen nějakého celku – národa, strany)

3. Cílem je prosadit nějakou ideologii, té jsou podřízena také média – noviny, rozhlas

4. Informační monopol státu – všechno se musí kontrolovat

5. Všichni mají mít jeden stejný světonázor

6. Řízené hospodářství (podřízeno stát. zájmům, hl. zbrojení)

7. V čele státu strana nebo hnutí, v čele strany jedna osoba – vůdcovský princip

8. Teror proti odpůrcům uvnitř vlastní země (tajná policie, koncentrační tábory) a omlouvání zločinu za tzv. „vyššími cíli“

9. Vnitřní nepřítel (etnická skupina nebo společenská vrstva), tím se omlouvají všechny neúspěchy