Otázka 14 – Vývoj v absolutistických monarchiích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otázka 14 – Vývoj v absolutistických monarchiích
-
Rusko
Na území Ruska přišli první Slované pravděpodobně z dnešního Polska a Ukrajiny
Byly to výborní zemědělci, kteří však nevytvořili vlastní stát
První státní uskupení vznikla až s příchodem Normanům ze Skandinávie
Ti v oblasti začali obchodovat, později ji i ovládli (po čase splynuli se Slovany)
Odtud také pochází název Ruska; Normané pocházeli z kmene Rossů
Zde se také formuje myšlenka, že Rusové nebyli schopni vytvořit svůj stát
Prvním státním útvarem na území Ruska byla Kyjevská Rus (882 n. l. – 1240 n. l.)
Jednalo se o federaci knížectví rozprostírající se v dnešním západním Rusku
Byla pokroková, neznala trest smrti, hlavním zákoníkem byla Ruská pravda sepsaná v 11. století; ta byla založena na peněžních trestech, sepsal ji kníže Jaroslav Moudrý
Roku 945 n. l. přijímá kněžna Olga křesťanství a Kyjevská Rus se stává křesťanskou
Ve 40. letech 13. století se Kyjevská Rus po dobytí mongolskou Hordou rozpadá
Nastává 250 let trvající okupace Ruska, které musí Hordě platit daně
Vznikají samostatná knížectví; nejsilnější z nich je Moskevský stát
Moskevský stát se od Kyjevské Rusi liší přísnějšími a více absolutistickými zákony
Roku 1397 byl sepsán Dvinský kodex; ten obsahuje trest smrti a více práv pro bojary
V 15. století, za vlády Ivana III. Vasiljeviče, přebírá Moskva roli Byzance
Vzniká přesvědčení, že Moskva je „třetím Římem“ a majákem pravoslavné církve
Rusko přejímá byzantský znak dvojhlavého orla (ten zůstal až do 20. století)
Roku 1476 odmítá Ivan III. platit daně Hordě, ta nemá prostředky vydobýt si poslušnost Moskvy, a tak se Moskva vymaňuje z mongolské sféry vlivu
Ivan III. se žení s byzantskou princeznou Sofií Paleologovnou (sňatek 1472)
Zároveň vzniká titul car (odvozeno od byzantského „cesar“)
Roku 1505 Ivan III. umírá, po něm nastupuje Vasilij III. a roku 1533 jeho syn Ivan IV.
Ivan IV., řečený Hrozný, dobývá území Kazaňského a Astrachaňského chanátu
Prohlašuje se za cara, zavádí opričninu (územím spravované carem) a samoděržaví
Samoděržaví –absolutistická vláda, kde vládne car a vina je svalována na šlechtu
Ivan Hrozný se zapsal do historie svými brutálními metodami vedení států
V 17. století nastupuje na trůn dynastie Romanovců, ta se marně snaží o reformy
Na začátku 18. století se carem stává Petr Veliký (vláda 1682 až 1725)
Ten získává území u Baltského moře; Rusko tak definitivně vstupuje do Evropy
Jeho vlády lze označit za počátky osvíceneckého absolutismu v Rusku
V tomto směru pokračovala i Kateřina Veliká, která však od osvíceneckých reforem upustila po vypuknutí Francouzské revoluce
Roku 1812 byl v Rusku poražen Napoleon, čímž vstoupá ruské národní sebevědomí
Roku 1861 zrušil Alexander II. v reakci na prohranou Krymskou válku nevolnictví
Za vlády Alexandra II. dochází k částečné liberalizaci samoděržaví a dalším reformám
Tyto snahy však skončili s jeho smrtí (byl na něj roku 1881 spáchán atentát)
Roku 1905 vzniká první parlament, tzv. Duma, který však nemá mnoho pravomocí
Duma získala zásadnější pravomoci až v únoru 1917 po abdikaci cara
Toto období „republiky“ vydrželo však jen do Velké říjnové revoluce
-
Prusko
Prusko byl německý stát, který vznikl roku 1701 a zanikl po První světové válce
Vznikl spojením Pruska (dnešního Kaliningradu) a Braniborska po Třicetileté válce
Jednalo se o německy mluvící protestantský stát, do roku 1848 absolut. monarchie
Prvním králem Pruska se roku 1701 stal Fridrich I. (život: 1657–1713)
Krátce po svém vzniku se Prusko zúčastnilo Války o dědictví španělské
Zároveň Fridrich podporoval kulturní vývoj Pruska (umění, literatura,…)
Roku 1713 nastupuje Fridrich Vilém I. (život: 1688–1740)
Fridrich Vilém se zapojil do Velké severní války a získal území u Baltského moře
Vládl absolutisticky, snažil se zavést reformy školství a zvýšení počtu obyvatel
Proto do Pruska pozval protestanty z jiných evropských států
Během jeho vlády nastaly zásadní reformy armády, která se zásadně rozrostla
Fridrich Vilém měl zásadní vliv na svého syna, jehož vychovával přísně a nemilosrdně
Jeho syn, Fridrich II. Veliký, byl vychováván k tomu, aby z něho byl voják
Roku 1740 se Fridrich II. stal králem Pruska (pravděpodobně nejznámějším ze všech)
V tom samém roce obsadil Slezsko, které roku 1741 ubránil v bitvě u Mollwitzu
To si Prusko udrželo po celou dobu trvání Války o dědictví rakouské
Fridrich II. zavedl osvícenské reformy, čímž se řadí do osvíceneckého absolutismu
Zrušil omezení obchodu v Prusku, zavedl zásobování jídlem na horší časy a začal s industrializací v Prusku (především tak, že připojil Slezsko, průmysl se rozvinul pak)
Roku 1756 zaútočil na Sasko, čímž začala Sedmiletá válka s Evropě
Roku 1772 se spolu s Ruskem a Rakouskem zúčastnil 1. Dělení Polska
Fridrich chtěl spojit území Pruska se zbytkem říše
Fridrich zemřel roku 1786 a na trůn nastupuje Fridrich Vilém II. (vláda 1786–1797)
Za jeho vlády došlo 2. a 3. Dělení Polska, čímž Polsko zaniklo
I přes vojenskou převahu utrpělo Prusko několik porážek během Napoleonských válek
Po Vídeňském kongresu se Prusko stalo součástí Svaté Aliance
Roku 1848 byla v Prusku přijata ústava a Prusko se stalo konstituční monarchií
-
Absolutismus
Absolutismus je forma vlády, kde je ústřední postavou panovník, který vládne neomezeně, svou moc opírá o šlechtu a armádu
Typická pro absolutismus je centralizace a ústřední náboženství („čí země, toho víra“)
Panovník často svou povinnost přenechává odborníkům (Lobkovic, Mazarin, Colbert)
V absolutistické monarchii funguje hierarchizovaná a dobře fungující byrokracie
V rámci církví panovník zasahuje do jmenování hodnostářů
S příchodem osvícenství lze mluvit o osvícenském absolutismu
Ten se vyznačuje snahou panovníka zavést liberálnější reformy či zlepšit životní situaci poddaných (školní docházka, zrušení nevolnictví, kontrola kvality piva,…)
Avšak i nadále zůstává ústřední postavou panovník, který se nezdává své moci