Otázka 3 – Antická společnost jako zdroj mimořádného kulturního a společenského vývoje

Otázka 3 – Antická společnost jako zdroj mimořádného kulturního a společenského vývoje

• Antika označuje období starověku na území Řecka a Říma

• Typickými prvky Antiky jsou státy založené na občanství, obchodu a řemeslu

• Řecko

• Periodizace historie starověkého Řecka:

• Minojská Kréta (2000 př. n. l. – 1500 př. n. l.)

• Mykénské období (1500 př. n. l. – 1000 př. n. l.)

• Doba Homérská (1000 př. n. l. – 800 př. n. l.)

• Archaická doba (800 př. n. l. – 500 př. n. l.)

• Klasické období (500 př. n. l. – 323 př. n. l.)

• Helénistické období (323 př. n. l. – 30 př. n. l.)

• Historie starověkého Řecka začíná na Krétě (největším ostrově Řecka)

• Tam byl aristokratický způsob vlády a chrámové hospodářství

• Kréta žila především z obchodu s Egyptem, Sýrií a pevninským Řeckem

• Paláce (Zarkos, Knossos, Faistos) byly správní jednotky budované u moře

• Od nich vzniklo označení období prvních paláců, které skončilo roku 1700 př. n. l.

• Paláce byly pravděpodobně zničeny přírodní katastrofou, nastalo druhé období

• Druhé období paláců znamenalo největší rozkvět Kréty, které skončil příchodem Achájů v 15. století, tím definitivně krétská civilizace zanikla

• Do Řecka přišli Achájové již kolem roku 2000 př. n. l. a zničili místní kulturu

• To vedlo k zpoždění vývoje na pevnině oproti Krétě

• Vrchol vývoje na pevnině nastal v 14. a 13. století př. n. l. a definovaly ho Mykény

• Mykény se staly nejvyspělejším centrem této doby

• Mykénské období definovaly hrady a paláce s hradbami, společnost se orientovala na lov a válečnictví (proto je možné, že většina bohatství byla pirátská kořist)

• Mezi nejznámější hrady Mykénské doby patřily Mykény, Piris nebo Tirys

• Podle báje byl jedním z mykénských králů Tantalos (Tantalova muka)

• Z doby Homérské nemáme žádné věrohodné písemné záznamy, jen Homérovy eposy

• Je pravděpodobné, že Trojská válka byla kolonizace Malé Asie (dnešní Turecko)

• Řecko se potýkalo s nedostatkem obdělávatelné půdy, proto se zaměřovalo na obchod

• Do Řecka přicházejí Dórové, kteří založili Spartu

• Je založeno Simposion (sněm za účelem řešení problémů) a upadá moc králů

• Následovala Archaická doba, která je typická budováním městských států (Polis)

• Pro obyvatele Polys vznik název občan; každý občan měl svá práva a povinnosti

• Městské státy: Athény, Sparta, Argos, Korint, Delfi

• V polis žili občané, cizinci (přistěhovalci) a otroci (bez práv)

• Počet občanů v městských státech se nezvětšoval kvůli dělení hospodářství

• V městských státech existovali 4 typy vlád: aristokracie (vláda králů), demokracie (vláda lidu), tyranis (vláda jednotlivce), oligarchie (vláda politických špiček)

• Z důvodu přelidnění v Řecku nastalo období velké řecké kolonizace

• Během něho došlo k zakládání kolonií ve Středomoří, Černomoří a Malé Asii

• Levné boží z kolonií však vyústilo v hospodářskou krizi (začíná pěstování révy a oliv)

• Zvýšil se počet lidí v dlužním otroctví a obchodníci v koloniích bohatli

• Zároveň v období tzv. rané řecké tyranidy jsou sepsány první zákony

• Do této doby se uchovávaly ústně mezi aristokracií, ale s bohatnutím obyvatel se k soudnictví dostávali i neurození občané

• Nejvýznamnějšími řeckými státy byly Sparta a Athény

• Sparta byla největší stát (8500 km2) postavený na nalezišti rudy

• Důraz byl kladen na fyzickou zdatnost, jednalo se o vojenský stát

• Chlapci od 7 do 12 let prošli vojenskou družinou, od 12 let byly vojáky

• Teprve ve 30 letech mohli zakládat rodinu

• Ve Spartě žili Dórové, Perioikové (původní obyvatelé, pracovali pro vojáky) a Helioti

• Héilóti byli otroci, nejčastěji vojenští zajatci

• V 8. století př. n. l. sepsal Lykurgos ústavu

• Ve spartě vládli 2 králové a rada 5 eforů (ti dohlíželi na krále a byli voleni na rok)

• Athény naopak kladli důraz na všeobecné vzdělání a různou výchovu dívek a chlapců

• Ženy měly méně práv a existovala kulturní homosexualita

• V 6. století př. n. l. vládl v Athénách tyran Solón, který nechal sepsat zákony

• Zrušil dlužní otroctví, rozdělil lid do 4 skupin podle majetku, zavedl Radu 400 a Lidové porotní soudy, došlo k rozdělení Athén na 3 tritie, které se dělily na fílie

• Po Solónovi vládl Peisistrátos, který vládl v době velké hojnosti

• Po Peisistrátovi vládl Kleisthenés; nastává přechod od tyranie k demokracii

• Na konci 6. století př. n. l. nastává Klasické období řeckých dějin

• Je to doba řeckého historika Herodota, řecko-perských válek a Peloponéské války

• Řecké kolonie v Malé Asii byly obsazeny Peršany (kočovníky z oblasti Iránu)

• Proti nim se roku 499 př. n. l. vzbouřila města v čele s Milétem (později zničen)

• Roku 490 př. n. l. se Peršané vydali dobýt Řecko, jejich postup byl však zastaven v bitvě u Maratonu (490 př. n. l., vítězství Athén), čímž Perská výprava skončila

• Po smrti Daria nastoupil jeho syn Xerxes a vzniká protiperská koalice 30 řeckých měst

• Roku 480 př. n. l. překročili Peršané Helespont a zvítězili v bitvě u Thermopyl

• Jejich postup byl však zastaven v námořní bitvě u Salamíny, kde vyhrálo athénské vojsko a Řecko se definitivně zbavilo perského nebezpečí

• Ve 30. letech 5. století se vyhrotily vztahy mezi Spartou a Athénami

• Tím začala Peloponéská válka, která skončila roku 405 př. n. l. vítězstvím Sparty

• Nastalo období thébské hegemonie, která trvala až do dobytí Řecka králem Filipem

• Ten roku 338 př. n. l. dobyl městské státy po vítězné bitvě u Chaironeie

• Roku 336 př. n. l. se stal králem jeho syn, Alexandr Makedonský

• Ten navázal na otcovy plány, roku 334 př. n. l. dobyl Malou Asii a postupně si podmanil Sýrii, Egypt, Fénicii, Judeu, Mezopotámii, Střední Asii a část Indie

• Alexandr zemřel roku 323 př. n. l. ve věku 32 let

• Zemřel bezdětný a rozpoutal se boj o moc, mezi tzv. diadochy

• V Řecku se vlády ujal vnuk Antigona Jednookého a vznikla dynastie Antigonovců

• V 2. století ovládlo Řecko Řím

• Řím

• Periodizace římských dějin:

• Období království (753 př. n. l. – 510 př. n. l.)

• Období republiky (510 př. n. l. – 27 př. n. l.)

• Období císařství – Principát (27 př. n. l. – 284 n. l.)

• Období císařství – Dominát (284 n. l. – 576 n. l.)

• Řím byl založen 753 let př. n. l. (podle pověsti Romulem a Rémem, vnuky Aenea)

• Nejvýznamnějším kmenem v Itálii byli Etruskové, jejichž původ je nejasný

• Byly výborní zemědělci, řemeslníci a obchodníci (jejich výrobky byly až v Rusku)

• Nikdy nevytvořili jednotný stát, jen suverénní městské státy

• V 7. století začala jejich expanze na sever Itálie, došlo ke střetu s Řeky

• Řím vznikl spojením několika vesnic na bývalých bažinách podél řeky Tibery

• V Říme vládlo mezi lety 753 a 510 př. n. l. 7 králů, kteří byli vyhnáni

• V polovině 5. století př. n. l. vedlo jejich vyhnání k založení republiky

• V nově vzniklé republice měli většinovou moc patricijové (majetní, urození)

• Patricijové byli plnoprávní občané, potomci Etrusků a majetná třída

• Plebejové byli přistěhovalci do Říma, většinou pracující třída

• Pro získání větší autonomie plebejové pohrozili, že odejdou z Říma (494 př. n. l.)

• To se nazývá první secesí, po níž byl vytvořen tribunát lidu

• Plebejové získali politika s právem veta (zamítnutí nevhodného zákonu pro plebeje)

• Během druhé secese, roku 449 př. n. l., došlo k sepsání plebejských práv, čímž vznikly zákony dvanácti desek (rovnost před zákonem, základ pro Římské právo)

• Poslední secese proběhly v 3. století př. n. l. (plebejská ustanovení platí pro celý Řím)

• Roku 387 dobyli Keltové Řím, který několik měsíců rabovali (poté až v roce 410 n. l.)

• Tato zkušenost donutila Římany bojovat a neuzavírat smlouvy (základ jejich expanze)

• Roku 265 př. n. l. dobyli Římané již celou Itálii až po Pádskou nížinu

• Svou expanzí však narušili sféru vlivu Kartága; Kartágo bylo založeno Féničany

• Jednalo se o mocnou obchodní velmoc, která ovládala větší část Hispánie

• Roku 264 př. n. l. začíná 1. ze tří Punských válek (Punové = hanlivý název Kartážanů)

• První punská válka skončila roku 241 př. n. l. bitvou u Aegatských ostrovů

• Řím získal Sicílii, Korsiku a Sardinii; v Kartágu vládl Hamilkar Barkas

• Ten dal roku 220 př. n. l. obsadit Saguntum ve Španělsku (snaha o provokaci Říma)

• Kartážský vojevůdce Hannibal táhne k Římu přes pevninu, přes Alpy (s 20 slony)

• Tak roku 218 př. n. l. začíná Druhá punská válka

• Hannibal vyhrává bitvu u Trasimenského jezera (217 př. n. l.) i u Kann (216 př. n. l.)

• Řím se stává nervózním, s řešením přijde vůdce Afrikanus

• Ten s loďstvem táhne na Kartágo, s vojskem Kartága se střetli v bitvě u Zamy

• Roku 202 př. n. l. tak končí 2. punská válka vítězstvím Říma, který Kartágu nadiktoval nepřiměřené podmínky (zaplatit 10 000 talentů, rozpuštění loďstva, odevzdání slonů)

• Kartágo podmínky nepřijme a vzbouří se (Třetí punská válka, trvala 2 roky)

• Vzpouru potlačí vnuk Afrikána, který srovná Kartágo se zemí (roku 146 př. n. l.)

• Po vyvrácení Kartága zbohatl Řím o další provincie, což vyústilo v krizi římské republiky, způsobenou přívalem levného zboží z provincii

• Místní zemědělci se nemohli dovozcům vyrovnat a upadali do dluhů

• Přibylo otroků a jejich podmínky se zhoršili, což vedlo k jejich častým povstáním

• 136 př. n. l. – povstání otroků na Sicílii a 73 př. n. l. až 71 př. n. l. – povstání Spartaka

• Spartakovo povstání rozdrtil Crassus, který nechal ukřižovat 6000 lidé podél cest

• Bratři Grackové přinesli reformy do Říma, které vedli k vzbouření lidu (121 př. n. l.)

• Nastal ještě větší úpad morálky a rozdělení společnosti na optimáty a populáry

• Během války došlo k Máriovým reformám armády, které jí udělali neporazitelnou

• Nastala občanská válka a následně diktatura vojevůdce Sully (82 př. n. l. – 78 př. n. l.)

• Sulla rozšířil senát na 600 senátorů a omezil pravomoci tribunátu lidu

• Kolem roku 60 př. n. l. nastalo období prvního triumvirátu

• V něm byli Crassus (optimát) a Pompeius (optimát), spojil je Julius Caesar (populár)

• Caesar se v době Sullovi diktatury skrýval v Malé Asii, dobil Galii (viz. Zápisky)

• Crassus zemřel, Pompeius se zvolil konzulem (52 př. n. l.)

• Roku 49 př. n. l. Caesar překročí s armádou říčku Rubikon, začíná válka

• Pompeius utíká do Egypta, kde je zabit a Caesar se stává 1. císařem Římským

• 15. března 44 př. n. l. je však zabit (23 bodných ran)

• Ve své závěti určil Caesar svým nástupcem Octaviana (z vesnice, v této době 17letý)

• Spolu s Lepidem a Marcem Antoniem vytvoří roku 43 př. n. l. druhý triumvirát

• Lepidus umírá, Marcus Antonius odjíždí do Egypta za Cleopatrou

• Pod jejich vedením se Egypt vzbouří proti Římu, je však poražen v bitvě u Aktia (31)

• Octavianus si nechá odhlasovat více pravomocí a stane se císařem Augustem

• Tím nastává období principátu, období volených císařů

• Za vlády Augusta došlo roku 9 n. l. k bitvě u Tauroburského lesa (porážka 3 legií)

• Císaři: Tiberius (14 – 37), Caligula (37 – 41), Claudius (41 – 54), Neron (54 – 64)

• Následovala Fláviovská dynastie (69 – 96): Vesposionus, Titus, Domitianus

• Dojde k zničení Pompejí a ohromnému povstání v Judeji, zároveň se šíří křesťanství

• Vstoupá cena otroků kvůli jejich nedostatku

• Nastává doba adoptivních císařů (96 – 192): Nerva (96 – 98), Fraianus (98 – 117), Hardianus (117 – 138), Antonius Pius (138 – 161) a Marcus Aurelius (161 – 180)

• Za Hadriana dosahuje Řím svého největšího územního rozmachu (5 milionů km2)

• Kvůli velikosti Říma nastává problém s jeho správou, také dochází k útokům barbarů

• Marcus Aurelius byl poslední císař, za jehož vlády se Řím znovu vzchopil

• Byl přezdíván „filozof na trůnu“ a svými myšlenky navazoval na Stoicismus

• Mezi lety 195 a 235 nastupuje dynastie Severovců (odvozeno od Septimia Severa)

• Po ní nastala doba vojenských císařů, nejnestabilnější doba v římských dějinách

• Posledním adoptivním císařem byl Carinus, po němž nastává tzv. Dominát

• Za Diocletiána dochází k pronásledování křesťanů, Konstantin ho zase povoluje

• Postupně Římská říše upadá, roku 395 je rozdělena na západní a východní část

• Důvody rozpadu Říma bylo stěhování národů, útoky barbarů, inflace a rozloha říše

• Roku 380 císař Theodosius prohlásí křesťanství za jediné povolené náboženství

• Roku 410 je Kelty dobyt Řím a je zpustošen Vandaly roku 455

• Západořímská říše se definitivně rozpadne roku 476, kdy je sesazen poslední římský císař, Romulus Augustus a v Itálii vzniká království s barbarským králem