Otázka 4 – Antická kultura jako základ evropských dějin kultury

Otázka 4 – Antická kultura jako základ evropských dějin kultury

• Řecká kultura

• Mýtus je symbolické vyprávění objasňující těžko objasnitelné jevy

• Typy mýtů:

• kosmologické (o vzniku světa)

• civilizační (utvářející společnost)

• aitiologické (výchovné, příběhy o porušení pravidel a jejich následcích)

• genalogické (mýty o hrdinech)

• Řekové věřili polyteistické božstvo, každý bůh ovládá jistý „sektor“

• Odtud proudí nepochopení pro monoteistické vnímání boha

• Bohové: Zeus, Poseidon, Héfaistos, Hádés, Deméter, Athéna, Héra, Arés, Artemis,…

• Bohové jsou mocní, ale nejsou nad osudem; spadají do již určeného průběhu dění

• Řekové věřili na osud a věštby; věřili, že vše je již předem rozhodnuto

• Motivy Bohů a mytologie lze najít pověstech a prvních literárních památkách

• Nejstarší jsou Homérovy eposy: Ilias a Odysseia

• Následně inspirovala řecké klasické dramaturgy

• Řecká dramata a autoři:

• Aischylos – Oresteia (tragédie, 3 dějství, navazuje na Iliu, vypráví o Orestovi)

• Sofókles – Král Oidipus (tragédie, pravidlo 3 jednot, příběh krále Oidipa)

• Eurípides – Médeia (tragédie, vypráví o hledání zlatého rouna)

• V Řecku byly oblíbené tragédie, v Římě poté komedie

• V době Helénismu se objevují „lehčí“ témata (epigramy, komedie)

• V dějepisectví se vyznačují Hérodotos (klasické období) a Polybios (helénismus)

• V Řecku se plně rozvíjí lékařství, mechanika, fyzika, botanika a hlavně matematika

• Řečtí matematici: Archimedes, Tháles z Milétu, Apollónios z Pergy, Pythagoras

• Je zjištěno, že země není placatá a jsou objeveny základní matematické principy

• Filozofie se rozvíjela především v Athénách (kde byla demokracie)

• Řečtí filozofové:

• Sokrates (kritika demokracie, „Vím, že nic nevím“, učení o etice)

• Platón (svá učení sepisuje, zakládá univerzitu, „Platonova jeskyně“)

• Aristoteles (věnoval se především vědám, učitel Alexandra Makedonského)

• Demokritos (zakladatel atomismu, konzervativní myslitel)

• Epikuros (navazuje na Demokrita, „není posmrtný život“)

• Zénon z Kitia (zakladatel stoicismu, dochovalo se jen málo z jeho učení)

• Architektura Řecka byla založena na sloupech a otevřených prostorech

• Typy sloupů: dórský (nejjednodušší), iónský (z Iónis, zdobený), korinský (zdobný)

• Umění se začalo rozvíjet v archaickém období

• Mezi nejznámější starořecké sochaře patřili Feidás či Polykleitos (Klasické období)

• Sochařství zdůrazňovalo člověka a humanistický obsah (lidé v pohybu, obnažení)

• Sochy jsou lidé v pohybu, vytesány do mramoru či vyrobené z bronzu

• Římská kultura

• Římská kultura vycházela z původních Etruských tradic (boj se zvířaty)

• Následně došlo k převzetí řecké kultury (božstvo, architektura, sochařství, věda)

• Většina obyvatel byla vzdělaná, učili se děti již od 6 let, používány tělesné tresty

• Byly vytvořeny římské číslice (později nahrazeny arabskými číslicemi)

• Velký význam, také v politice, měla rétorika neboli nauka o mluveném projevu

• Mezi nejznámější řečníky patřil Cicero (dnes symbol perfektního jazyka a projevu)

• Již od doby republiky vznikali zákony a římské právo, které se později stalo základem moderního právního systému (studované již ve středověku)

• Sepsání platných zákonů pro celou říši a jednotlivých postupů v soudnictví

• Pro účely upevnění moci státu byly psány dějepisecká díla (nepřesná oproti řeckým)

• Caesar (Zápisky o válce galské) či Livius (Dějiny Říma od založení po vládu Augusta)

• V literatuře se kromě dějepisectví uplatnili především básně, eposy a epigramy

• V Římě se uchytili komedie (Komedie o hrnci – inspirace pro Moliérova Lakomce)

• Římští spisovatelé:

• Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 18 př. n. l., Proměny a Umění milovat)

• Publius Vergilius Maro (70 př. n. l. – 19 př. n. l., Aeneis, Georgica)

• Quintus Horatius Flaccus (65 př. n. l. – 8 př. n. l., Saturae, Epidae)

• Titus Maccius Plautus (254 př. n. l. – 184 př. n. l., Komedie o hrnci)

• Lucius Livius Andronicus (254 př. n. l. – 184 př. n. l., přeložil Odysseiu)

• Asi nejrozmanitějším římským uměním byla architektura

• Stavěli se silnice, akvadukty, baziliky, veřejné lázně, kolosea či vítězné oblouky

• Památky: Koloseum, Vítězný oblouk v Římě, Římský Pantheon, Titův vítězný oblouk

• Sochy se, stejně jako v Řecku, tesaly do mramoru v nadživotní velikosti

• Dokázaly přesně zobrazit danou osobu, původně byly barevné (barva vybledla)

• Římské sochy v Anglii byly vikingy považovány za důkaz existence obrů

• Sochy zobrazovaly vladaře či vojevůdce, hojně se tvořily i busty

• Římská filozofie taktéž vycházela z té řecké

• Římští filozofové:

• Seneca (4. př. n. l. – 65 n. l., učitel Nerona, psal epigramy a tragédie)

• Marcus Aurelius (121 n. l. – 180 n. l., 16. římský císař, Meditace)

• Epiktétos (55 n. l. – 135 n. l., původem Řek, následovník stoicismu)

• Stoicismus = řecký filozofický směr, zdůrazňuje vztah s přírodou a sebekázeň

• Filozofická učení skončila v roce 529 n. l. s uzavřením filozofických škol

• Na antickou kulturu bylo navázáno v období renesance a klasicismu