Erben Kytice

- demokratická orientace literatury, směřování k realismu

● určení století, v němž autor tvořil

19. století, konkrétně ve třetí a čtvrté etapě NO (1830-1848 a v 50. letech) i po NO

● určení dalších autorů stejného um. směru

Josef Kajetán Tyl (1808-1856)

- prozaik, básník, kritik, novinář

- sblížil se s Klicperou

- redigoval časopis Květy, Vlastimil, Posel z Prahy, vydával politický list Selské noviny

- Dekret Kutnohorský, Rozervanec, Poslední Čech, Strakonický Dudák aneb Hody divých žen

Karel Hynek Mácha (1810–1836)

- básník a prozaik, nejvýznamnější představitel českého romantismu

- studoval filozofii na UK a práva

- účastnil se českého společenského života, hrál v ochotnických divadelních představeních ve Stavovském a Kajetánském divadle, patřil do skupiny spolupracovníků J. K. Tyla

- posledních 5 měsíců života pracoval jako praktikant v Litoměřicích

- 6. listopadu 1836 náhle zemřel v Litoměřicích po vleklém onemocnění po hašení požáru

- Máj, Křivoklad, Marinka, Pouť krkonošská, Cikáni

● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Prostonárodní písně a říkadla (1864)

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečí původních (1865)

nedokončený soubor pohádek vydal V. Tille - pohádky Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Pták Ohnivák a Liška Ryška

● literární druh

lyricko-epické dílo

● literární žánr

balady

● literární forma

poezie

● dominantní slohový postup

vyprávěcí

● typ vypravěče

er-forma

● vysvětlení názvu díla

Kytice – symbolizuje jednolitost, ale také soubor více jednotlivin (ne květů, ale básní)

● posouzení aktuálnosti díla

Děj balad z Kytice není aktuální, postavy většinou neexistují v reálném světě a činnosti, které dělají, nikdo nedokáže (např. umrlec, který vstává; žena převtělená do lilie, vrby; polednice; vodník;…)

● určení místa a času textu

místo: děje se odehrávají například v chaloupce, u jezera, v lese, ve skále plné zlata, na hřbitově, v pekle,…(symbolické)

čas: čas je cyklický

● stručné nastínění děje

Kytice: Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Děti hledaly svou matku a nalezly prostý kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Vůně kvítku jim připomínala jejich nejdražší matku. Jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.

Poklad:Matka jde se svým synkem na Velký pátek do kostela, ale když běží podle skály, uvidí u kostela veliký kámen, který byl otevřený, proto žena viděla jasno. Čím víc je uvnitř skály, tím víc se šíří záře. Poté uvidí samé zlato, stříbro, rubínový strop, mramorové dveře. Rozhodne se, že položí synka na zem, a bere si co nejvíc zlata a odchází. Synek na ni křičí, ale ona odchází a říká, že hned bude zas nazpět,ještě 2 x přiběhne a odběhne až nakonec je ve skále jen kamení a synek nikde. Celý rok čeká u skály a po roce na Velký pátek slyší synka, jak křičí.Vezme ho do náručí a utíká s ním domů, po zlatě se ani neohlédne.