FARMA ZVÍŘAT - koncept maturitního okruhu

Stránka 2 z 3 / Farma zvířat           

k smrti. Napoleonův pomocník, prase Pištík, měnil postupně přikázání. Zvířatům to připadalo divné, ale Pištík jim říkal, že se pletou, 
že mají špatnou paměť. Nakonec zvířata uznala, že má pravdu. Mezitím došlo k dalšímu útoku lidí, při němž byl opět zničen téměř 
hotový mlýn. Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem ještě přísněji 
než lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a začala chodit po dvou. Sedm přikázání nakonec změnila v  jedno: 
Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. 
Příběh  vrcholí  hostinou,  na  které  jsou  společně  prasata  a  lidé  –  delegace  sousedních  farmářů.  Zvířata  hostinu  sklesle  pozorují 
oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy 
zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.  
 
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  
Děj  novely  je  vyprávěn  v er-formě  a  rozdělen  na  10  kapitol.  V jazykové  rovině  se  mísí  prvky  hovorové  a  spisovné.  Dílo  má  silně 
alegorickou (jinotajnou) rovinu bajky: farmy mohou zastupovat státy, zvířata občany, které reprezentují různé typy a  charaktery. 
Oslovování „soudruhu“ mezi zvířaty je jedna z mnoha přímých narážek na komunismus, ostatní spočívají v řízení chodu farmy, ať 
už  se  jedná  o  časté  schůzování,  zálibu  v heslech  a  skandování  nebo  organizování  ceremonií  a  přehlídek,  vynucený  obdiv  Vůdce, 
kladení  závazků  (Boxerovo  „budu  pracovat  lépe  a  radostněji“),  nedostatek  věcí  denní  potřeby…  V textu  se  opakovaně  vyskytuje 
ironie: prasata kradou zásoby, přesto říkají: „my ta jablka jíme a mléko pijeme pro vás.“ Nebo „Tato práce byla přísně dobrovolná, 
ale každé zvíře, které by se jí snad nezúčastnilo, čekalo zkrácení přídělů žrádla na polovinu.“ 
   
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):  
Hlavním znakem díla je podobnost systému řízení farmy s komunismem v jeho základních prvcích (kolektivní vlastnictví, revoluce) 
a  zobrazení  zla,  jež  přináší.  V krizových  fázích  se  vzbuzuje  záměrně  mezi  zvířaty  strach  pomocí  vynucených  přiznání  a  poprav 
údajných  zrádců,  vytváří  se  pocit  vnitřního  i  vnějšího  nepřítele.  K totalitnímu  způsobu  vlády  patří  i  (zvířecí)  špiclové  a  donašeči, 
absurdní  zákazy  a  příkazy,  řečnická  demagogie  (?).  Orwell  touto  alegorickou  bajkou  vyslovil  poučné  varování  před  totalitními 
režimy, despotismem, násilím a absolutizací moci.  
 
Charakterizovat hlavní postavy v díle:  Prasata: Major – Lenin; Napoleon – Stalin; Kuliš – Trockij (soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a 
elektrifikaci Sovětského svazu. Byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde byl zavražděn.); Pištík – propaganda, mistrně 
dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže. 
Psi – představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele – Napoleona. Psi jsou věrní a poslušní svému pánovi. 
Koně  –  Boxer  a  Lupina  –  představují  pracující  lidi,  kteří  by  pro  myšlenku  budování  vlastního  státu,  kde  jsou  si  všichni  rovni, 
obětovali vlastní život. 
Ovce  –  tupý  dav,  bez  přemýšlení  opakují  naučené  fráze,  nemají  názor,  nechtějí  ho  mít,  neptají  se.  Svým  sborovým,  hlasitým 
opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce. 
Osel – Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu 
považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi. 
Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit. 
Slepice – jsou prvními rebely proti Napoleonovi. Ten totiž požadoval, aby snášely více vajec, která by se prodala lidem. Slepice na 
protest všechna vejce rozbíjela pádem z výšky. Napoleon nařídil odepření stravy, což odneslo 9 slepic. Historkou o nemoci pak bylo 
vysvětleno jejich úmrtí. 
Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.