Farma zvířat - Orwel

Farma zvířat

Autorem díla je britský novinář a spisovatel George Orwell, autor především antiutopických novel. Orwell byl, nebojím se říci, zarytým příznivcem levicových ideologií, což mohu demonstrovat na jeho skutcích a alegorických prvcích v jeho dílech. Orwell totiž sloužil během španělské občanské války jako interbrigadista na komunistické straně proti tehdejší fašistické straně v čele s Francem, jelikož byl vždy přívržencem marxistických ideálů, ale vzato nenáviděl jakoukoliv formu diktatury, což poté uvidíme i na Farmě zvířat.

Dílo vzniká za druhé světové války v období, kdy jsou lidé morálně zdevastovaní válkou a ze zoufalosti volí strany, které na první pohled nabízí vizi nějaké ideální společnosti, kde jsou si všichni rovni, čehož poté využili a převzali vládu v zemi. Autor si riziko uvědomoval, a tak vzniká Farma zvířat, jež je antiutopickou novelou plnou alegorických prvků. Antiutopická myšlenka se zakládá na společnosti vzniklé hyperbolou některé ideologie, jež se poté vyvíjela špatným směrem. Jelikož autor inklinoval spíše k levicovým ideologiím, tak je pochopitelné, že dílo Farma zvířat je postavené spíše na stalinismu a ideologickým směrům jemu podobným. K námětu ho nasměroval a inspiroval ruský novinář Zamjatin, který mu vyprávěl, jak to v tehdejším Rusku chodilo.

Autor děj vypraví chronologicky, děj je řazen do kapitol, čímž by se dílo dalo považovat za román, ale co do rozsahu tak je Farma zvířat spíše novelou. Jazyk, jenž autor zvolil, je spisovný, srozumitelný se spoustou metafor na totalitní vládu. Prasata jsou zde například vyobrazena jako vyšší vrstva zvířat, která je předurčena vládnout. Tématem díla je zjednodušeně kritika totalitních režimů (především komunismu) skrz narážky a činy na farmě.

Čas, kdy se novela odehrává, nám není známý, ale odhadoval bych, že se dílo pohybuje kolem poloviny 20. století. Děj se odehrává v Anglii na farmě vlastněné panem Jonesem, opilcem, který se o zvířata nestará, pouze je využívá ke svému blahu. Pan Jones podle mého názoru představuje tehdejší aristokraty, kteří se o své poddaný nezajímali a pouze je využívali pro své zbohatnutí. Jednoho dne svolá vážený kanec Major schůzi všech zvířat, na které prezentuje své myšlenky animalismu (komunismu) a lpí na zvířata, že jedinou cestou za lepším životem, kde si zvířata jsou rovna a vládnou si sama, je revoluce. Po Majorově smrti zvířata započnou revoluci a pana Jonese vypudí z farmy. Do čela jejich státu se dostávají prasata, představující ta nejchytřejší zvířata., do popředí se dostávají Napoleon, Kuliš a Pištík. Prasata sepíšou 7 přikázání, která by mělo každé zvíře dodržovat. Pištík během celého příběhu představuje propagandistu, který vždy, když prasata pozmění pravidla ve svůj prospěch, vše vysvětlí a pohrozí zvířatům návratem pana Jonese. Do sporu se poté dostávají Kuliš a Napoleon. Co jeden řekne, ten druhý zpochybní a vyvrátí. Nakonec vyhrál lstivý Napoleon za pomoci jím vychovaných psů sloužících jako jeho ochranka (tajná policie). Ve zkratce si prasata budou postupně měnit pravidla k jejich prospěchu, čímž nastolí na farmě totalitu a postupně se čím dál tím víc podobají lidem. Což se projevuje tím, že spí v lidském domě, popíjí alkohol, a dokonce chodí po dvou. Klíčovou scénou je závěrečná scéna, kdy se zvířata koukají skrz okno na zasedání prasat a okolních farmářů, kdy už nebylo poznat, kdo ze zasedajících je prase a kdo člověk.