2. Morálka

2. MO

Morálka

– systém, který dává životu ve společnosti vnitřní řád, určitou pevnost a relativní stálost,

určitou míru jistoty a bezpečnosti ve společenských a meziskupinových vztazích

– souhrn pravidel a konvencí, které jsou závazné pro individuální svědomí

– schopnost člověka řídit se svým svědomím, posuzováním lidských činů z hlediska dobra a

zla

– je proměnlivá, historicky a kulturně podmíněná souhrnem soudů, zvyků, názorů, hodnot,

ideálů, pravidel a norem, jimiž se lidé v určitém ohledu řídí

– vždy závislá na sociálně ekonomických a sociálně politických poměrech, na světovém

názoru a ideologii, na společenském systému hodnot, které jsou uznávány

– zabývá se jí etika

Politická kultura

– je založena na politických hodnotách, postojích, názorech, normách a zvládnutí politických

rolí

= souhrn norem a hodnot, podle kterých by se politici měli chovat, zároveň signál vysílaný

veřejnosti, co se považuje za normu

– Gabriel Almond a Sidney Verba – rozlišení třech základních typů politické kultury

v závislosti na tom, jaké druhy politických postojů jsou

v nich zastoupeny

1. provinční kultura (parochiální)

–> utváří se v situaci, kdy se ještě nevyvinuly politické

instituce nebo k nim příslušná skupina nezaujímá

postoje

–> zahrnuje např. kmenová či místní autonomní

společenství

–> neexistují žádné specializované politické role ani

očekávání, že by od politického systému mohla

vzejít jakákoliv změna

2. podřízená politická kultura (poddanská)

–> odpovídá společnostem, v nichž existují rozvinuté

politické instituce, ale jednotlivci ještě nedisponují

politickými právy a nemají možnost aktivně se

zapojovat do politického rozhodování

–> orientovaná k politickému systému a k jeho

výstupům, uskutečňovaným byrokracií a soudy

–> nevykazuje žádné postoje ke vstupům (politickým

stranám, zájmovým skupinám, médiím) ani

k vlastní účasti

3. účastnická kultura (participační)

–> odpovídá poměrně pozdní fázi vývoje moderních

politických systémů, v nichž jsou občanům udělena

politická práva (všeobecné a rovné volební právo,

svoboda sdružování atd.) a mohou se aktivně

účastnit politického života

–> zaujímají jasné postoje ke vstupům politického

systému i vlastní účasti

– nejvhodnější je kombinace všech tří typů

– současná česká politická kultura má krátkou minulost – formuje se teprve od roku 1989 (např. environmentální politika = spojení ochrany životního prostředí a politiky se teprve postupně rozvíjí)

– politická socializace – proces, při kterém si jedinec začíná uvědomovat politické jevy,

dostává se do kontaktu s politikou, formuje si své vlastní politické

postoje

– politická participace – volební účast, aktivity soukromých osob, které se snaží ovlivnit