Fuks Spalovač mrtvol

Willy Reinke: namyšlený, zlý, manipuluje s lidmi, na německé straně, přemlouvá Karla, aby se k nim přidal

Milivoj a Zina (syn a dcera Kopfrkingla)

Lakmé = božská (manželka Kopfrkingla) - židovka, milující žena

• stručné nastínění děje

Je rok 1937, před válkou. Příběh začíná procházkou Lakmé a Karla po Zoo, kde se poprvé před 17 lety seznámili u leopardí klece. Povídají si o osudech jiných manželů, jsou šťastní a spokojení. Kopfrkingl se svou rodinou také navštíví pouťovou atrakci, představení o rozšíření moru. Nekouří, nepije a vzorně se stará o domov. Pracuje v pražském krematoriu a moc si to vychvaluje.

Rodinu pravidelně navštěvují manželé Reinkeovi. S Willim Reinkem diskutuje pan Kopfrkingl o soudobých politických událostech. Staví se zásadně proti válce, která způsobuje jen utrpení. Willi vyvyšuje Hitlerův podíl na boji za spravedlivé uspořádání Evropy. Také chválí konání nově vzniklé strany SdP, jejímž je členem.

Pan Kopfrkingl dává pravidelně staré žebračce drobné mince. Stále se snaží pomáhat lidem okolo sebe v jejich starostech. Do krematoria přichází nový pracovník, pan Dvořák, kterého pan Kopfrkingl seznamuje s prací spalovače mrtvol. Po práci odchází na vyšetření k sousedovi doktoru Bettelheimovi. Zatímco vyšetření probíhá, přemýšlí pan Kopfrkingl o své ženě, která nemá o jeho návštěvách pana doktora tušení. Doktora klame tvrzením, že má strach z nákazy při práci v krematoriu. Jak sám tvrdí, pokud by takto nakazil ženu, musel by se zastřelit. Pravým důvodem pravidelných vyšetření je však obava z nákazy od jiné ženy. Mezi lidmi pan Kopfrkingl zdůrazňuje, že doba je zlá. Že on je však proti násilí, utrpení bídě a hlavně proti válce. O politice rozkládá pan Kopfrkingl i doma před svou ženou. Pochválí si práci pána, který prodává cukrovinky a přihlášky ke kremaci. Cestou z práce kupuje pan Kopfrkingl své dceři Zině šaty k narozeninám. Kupuje také bílý krajkový límeček své ženě jen tak pro radost.

Dochází k zabrání Sudet a rodina Kopfrkinglova slaví Zininy narozeniny. Rodina tráví tuto chvíli v krásném poklidu a je zde zmíněna také láska pana Kopfrkingla k vážné hudbě. Pan Kopfrkingl a jeho syn Mili jsou pozváni Willim na box. Mili je čtrnáctiletý bázlivý chlapec. Box nazývá Willi mužným sportem, sportem oblíbeným Hitlerem. Zdůrazňuje mimo jiné potřebu silných tvrdých mužů pro nastávající zlou dobu. Willi nabádá Miliho, aby zápas řádně sledoval a nebál se. Zdůrazňuje, že strach je největší nepřítel lidstva. Tato podívaná však Miliho děsí a ani pan Kopfrkingl z počátku nesdílí nadšení.

Děti se těší na Vánoce a přípravy vrcholí. Přichází Willi a pronáší plamennou řeč proti odpůrcům boje za vznešenou věc, jíž je sám účastníkem. Přičítá panu Kopfrkinglovi podíl na násilí a bídě lidí. Prorokuje o tom, jak oni jako Němci nastolí v Evropě nový šťastný a spravedlivý řád. Mluví k panu Kopfrkinglovi jako k vyvolenému člověku s Německou krví. V židovské radnici se tento den mají konat slavnosti dnu narození a smrti Mojžíšovi modlitby a slavnostní večeře. Židé přicházející na tuto slavnost a štědře obdarovávají žebrajícího pana Kopfrkingla. Mimo jiné i dobří známí pana Kopfrkingla, soused pan doktor s rodinou, pán, který prodává cukrovinky a pracuje pro pana Kopfrkingla. Pan Kopfrkinkgl si uvědomuje, že u radnice vlastně vůbec neposlouchal a že si bude muset pro Williho něco vymyslet.