Směrování a směrovací protokoly

21.Směrování a směrovací protokoly

Směrování

• ve spojově orientovaných sítích při vytváření spojení (nastavování spojovacího pole, budování přepínacích tabulek virtuálního kanálu)

• v sítích s přepínáním paketů (obvykle obecně polygonálních a s alternativními cestami) při přenosu každého jednotlivého paketu = > každý paket může jít jinou cestou

  • bezpečné proti výpadku spojů

  • problémy duplikace, změny pořadí

Směrovací algoritmus

• část software 3. vrstvy OSI RM rozhodující, kterým rozhraním se má odeslat příchozí paket nebo kudy zřídit požadovaný virtuální okruh

• rozhoduje na základě staticky konfigurovaných informací nebo informací od směrovacího protokolu

• implementován s použitím směrovací tabulky

Směrovací tabulka

• jako cílová adresa může být uvedena síť, podsíť nebo i jednotlivý uzel

• v prostředí IP jsou adresy sítí různé délky

• použije se cesta, která se shoduje s adresou cíle v paketu na co největší počet míst = > nutnost projít vždy celou tabulku = > časově náročný proces

Implicitní cesta (default route)

• pro sítě připojené jediným rozhraním k hierarchicky vyšší síti

  • např. firma k Internetu, pobočka firmy k centrále

• veškeré pakety, pro jejichž cílovou adresu neexistuje položka ve směrovací tabulce, se posílají na na default route

• next-hop pro default route se konfiguruje na přilehlé rozhraní směrovače do vyšší hierarchické úrovně (typicky směrovač ISP)

• smyslem snížení počtu záznamů ve směrovací tabulce

Neadaptivní a adaptivní směrování

Statické(neadaptivní) směrování

• tabulky v jednotlivých směrovačích konfigurovány "ručně" - pracnější

• odpadá režie směrovacích protokolů (zabraná šířka pásma,čas na zpracování)

• bezpečnější (omezení možnosti generování falešných směrovacích informací, odposlouchání topologie sítě)

• při výpadku linky nutný ruční zásah

• použitelné, pokud se topologie příliš často nemění (od výpadků a modifikací sítě)

Dynamické (adaptivní) směrování

• automaticky reagují na poměry v síti (topologie, zátěž, ...)

• nutnost provozu směrovacích protokolů

• užitečné při častých změnách (příp. i obecně neznámé) topologie sítě (typicky v Internetu)

V praxi často používána kombinace statického a dynamického směrování, staticky nakonfigurované cesty mají obvykle přednost.

Dělení směrovacích algoritmů

Metody DVA - Distance Vector Algorithms

• směrovače neznají topologii sítě, pouze rozhraní, přes která se budou posílat pakety do jednotlivých sítí a vzdálenosti k těmto sítím (tzv. distanční vektory)

• periodické zasílání směrovací tabulky sousedům

  • na začátku směrovací tabulka obsahuje pouze přímo připojené sítě

  • z došlých směrovacích tabulek sousedů (vzdáleností sousedů od jednotlivých sítí) a výběrem nejlepší cesty si směrovač postupně upravuje svou směrovací tabulku