K.H.Borovský - král Lávra

Karel Havlíček Borovský
KRÁL LÁVRA
1854, satirická báseň

LITERÁRNÍ DRUH: lyricko-epická skladba
LITERÁRNÍ ŽÁNR: alegorická satirická skladba s pohádkovými rysy a ponaučením
alegorie = jinotaj = skrytý význam v textu
satira = využívá komičnosti, výsměchu a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
rysy pohádky = král, hlavní hrdina vykonává mimořádný čin, dobrý konec, nadpřirozené prvky – oslí uši, vrba dokáže vyzradit tajemství, „byl jednou jeden…“
závěr = ponaučení

LITERÁRNÍ FORMA: poezie

ČASOPROSTOR: Irsko, království krále Lávry, doba nejednoznačná, představuje Čechy za rakouské nadvlády (mělo z básně být vycítěno, že se vše odehrává v Irsku na zámku krále Lávry, protože u nás v té době byla cenzura)

NÁMĚT: Báseň vycházející ze staré irské pověsti. Postava krále Lávry ukazuje vlastnosti panovníka Ferdinanda, který v té době seděl na císařském trůně ve Vídni. Oslí uši jsou politickým symbolem.

TÉMA: královo tajemství, které je stejně odhaleno a nakonec přichází smíření se s touto věcí

MOTIVY: strach, tajemství, oslí uši (symbolizují panovníkovy chyby a nedostatky), odhalení, mateřská láska, přiznání

DĚJ:
V Irsku vládl král Lávra, který měl oslí uši. Byl hodný a oblíbený, nicméně měl jednu chybu – pouze jednou do roka se nechá ostříhat od holiče, a aby nevyzradil královo tajemství, nechá poté holiče popravit. Každý rok si všichni holiči tahali los, podle kterého se rozhodlo. Lid se velmi divil, že tak slušně vypadající král může být takový tyran. Jednoho roku si vytáhl los Kukulín, jediný syn vdovy. Vdova se za svého jediného syna postaví a přemlouvá krále, aby ho nenechal popravit. Král k sobě zavolal Kukulína, který musel přísahat, že nikomu nepoví to, co pokaždé uvidí na královské hlavě. Kukulín přísahal a stal se jeho dvorním holičem. Za nějaký čas však Kukulína tajemství velmi tížilo. Matka to na něm poznala a poradila mu, aby zašel za poustevníkem do pustého lesa. Poustevník mu poradil, aby tajemství pošeptal do vykotlané vrby. Kukulín tak učinil a velmi se mu ulevilo.
Král jednoho dne pozval muzikanty z Čech, byl uspořádaný bál na zámku, kam šel hrát také pan Červíček, který však cestou ztratil kolíček z basy. Uřízl si tedy větev z vrby a vyřezal si nový kolíček. Nevěděl však, co tím způsobí. Když pan Červíček začal poté na basu hrát, začalo se ozývat: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!“. Král dal Červíčka okamžitě vyhodit. Od té chvíle všichni znali královo tajemství, kvůli kterému nechával popravovat své holiče. Basu však nebylo možno pověsit, poddaní si uvědomili, že je to jediná vada, a není zase tak hrozná, a tak král nechal své vlasy úplně ostříhat a nosil své dlouhé uši veřejně a beze studu. Lid si na královy uši zvykl a Kukulín se stal královým stálým holičem.