krmení a ošětřování koní

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Krmná sůl je nezbytným doplňkem krmné dávky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím poruchám.

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

Koně musí mít denně k dispozici minimálně 20 - 30 l vody denně, v letních měsících i více. Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Teplota vody by měla mít 10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu. Nejlepší je spodní pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. příliš hladná voda působí nepříznivě na zažívání, vyvolává průjmy či zachlazení.

14) Jak můžeme koni upravit oves?

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

17) Co je to místování?

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

K přibíjení podkov na koňská kopyta používají kováři hřebíky, které se nazývají
"podkovák" neboli kovářský hřebík. Hlavička i tělo podkováku je příčném průřezu obdélníkového tvaru. V podélném řezu je hlavička nahoře užší než uprostřed a krčkem přechází v tělo. Též špička je atypická. Obě užší strany těla se sbíhají do středové osy, ale jedna delší strana probíhá v jedné rovině s tělem a druhá delší strana pak tvoří asymetrickou špičku. Tento tvar je velmi důležitý. Při zatloukání podkováku dochází k odtlačení špičky směrem ven a špička vyleze 2-3 cm nad nosným okrajem kopyta.

19) Proč mají koně podkovy?

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Samozřejmě existují rostliny, které jsou pro koně jedovaté. Většinou jsou nepříjemné chuti a koně je za normálních okolností nepozřou.

Jedovaté rostliny:

Ocún jesenní - smrtící dávka alkaloidu kolchicinu v ocúnu je 1 mg/1 kg.

Otrava: se projeví obrnou dýchacích svalů, kolikou, průjmem, slintáním, ale také ovlivněním mitózy.

Blatouch bahenní

Pryskyřičník - vytrvalá bylina osidlující vlhké louky, středně jedovatá rostlina, má typicky žluté květy a dlouhý úzký stonek. Rostlina obsahuje velké množství glykosidického laktonu ranunkulinu, z něho vzniká toxický protoanemonin.

Má tlumivé účinky na centrální nervovou soustavu.

Starček přímětník - jedovatý i v suchém stavu. Při otravě dochází k vážné poruše jater, což může způsobit až akutní selhání jater.

Dubové listy - mají vysoký obsah taninu. Po konzumaci se objevuje zácpa či poškození ledvin.

Čirok obyčejný - silně toxická rostlina (velký obsah nitrátů a kyanidů), způsobuje poruchy dýchacího aparátu, může způsobit i smrt.

Štědřenec - má jedovaté všechny své části, nejvíce však semena. Způsobuje nervové postižení, často i smrt zvířete.