10. Farma zvířat
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
George Orwell: Farma zvířat
Analýza uměleckého textu
Téma a motiv - Kritika komunismu a Sovětského svazu. Na počátku je sice dobrá myšlenka, ale pokud získají moc špatní lidé, budou vše dělat jen pro svůj prospěch.
Časoprostor - čas blíže neurčený, na statku v Anglii
Kompozice - chronologická; 10 kapitol
Druh – epika
Forma - próza
Žánr - satirická zvířecí alegorie, bajka
Vypravěč - er forma
Postavy
Napoleon = J. V. Stalin; prase, zneužívá se chytrosti, prolhaný, pokrytecký, prospěchářský, intrikánský
Major = V. I. Lenin; kanec, inteligentní
Kuliš = L. Trockij (soupeřil o moc se Stalinem, vyhnán ze země a zavražděn v Mexiku); prase, čestný, přátelský, s dobrými nápady
Boxer a Lupina - pracující lidé, kteří chtějí budovat vlastní stát a jsou ochotni obětovat svůj život
Pištík = propaganda, mistrná manipulace se zvířaty; prase, podporuje Napoleona, prolhaný, pozměňuje fakta ke svému prospěchu
Ovce = tupý dav, který bez přemýšlení opakují naučené fráze
Psi = tajné policie; slepě plní příkazy Napoleona
Pan Jones - původní majitel farmy, alkoholik
Vyprávěcí postupy - přímá řeč, nepřímá řeč
Jazykové prostředky - spisovný jazyk, jednoduché věty, popisné pasáže, časté splynutí řeči a citoslovce (zdůraznění zvuků), slova se socialistickým zabarvením (Liga mládeže)
Tropy a figury - personifikace (zvířata používají lidské nástroje), metafory (zvířata představují konkrétní osoby)
Literárněhistorický kontext
Kontext autorovy tvorby - anglický autor, 1903 - 1950, vrcholné dílo/dílo ze závěru autorova života (1945)
-> psáno v průběhu 2. sv. války
Dílo: romány
Trosečníkem v Paříži a Londýně (1933)
Barmské dny (1934) - zkušenosti z pobytu na Barmě
Hold Katalánsku (1938) - zážitky z působení ve Španělské občanské válce
1984 (1949) - chmurná vize budoucna
Literárně / obecně kulturní kontext
Po skončení 1. světové války zanikají jistoty, vytváří se nová podoba světa. Touha po jistotách vede k podpoře fašismu a komunismu. To vede k vleklé hospodářské krizi a ústí ve vypuknutí 2. světové válce.
Dílo přesně popisuje vývoj komunismu ve východním bloku za 2. světové války, i mnoho let poté.
alegorie = jinotaj, abstraktně, nepřímo, vyjadřuje myšlenku díla
antiutopie - fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem
Autoři:
próza s prvky sci-fi: J. R. R. Tolkien - Hobit, Pán prstenů, Arthur C. Clarke - Vesmírná odysea (Anglie), Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita, Isaac Asimov - Já, robot (Amerika), Karel Čapek - R. U. R. (Česko)
Poznámky
vlastním jménem Arthur Blair, pseudonym podle říčky
esejista
přikázání:
Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel (později: Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší)
Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
Žádné zvíře nebude chodit oblečené
Žádné zvíře nebude spát v posteli (později: Žádné zvíře nebude spát v posteli s prostěradly)
Žádné zvíře nebude pít alkohol (později: Žádné zvíře nebude pít alkohol přes míru)
Žádné zvíře nezabije jiné zvíře (později: Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu)
Všechna zvířata jsou si rovna (později: ale některá jsou si rovnější)