Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zdeněk Jirotka Saturnin

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18,94 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Saturnin Zdeněk Jirotka český spisovatel a fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček7.1.1911-12.4.2003Lidové noviny, Dikobraz, Československý rozhlasDůstojník v armádě Saturnin je sluha, který prožívá se svým pánem různá dobrodružství. Je velmi odlišný od ostatních sluhů. Splní i ty nejneobvyklejší přání, jen aby jeho pán byl spokojen. Pokud se mu například nařídí, aby "vyhnal" pánovo tetu z domuPán má dědečka, který bydlí na krásném, klidném místě v lese. Saturnin se tam se svým pánem vydal na dovolenou. Během pobytu u dědečka se dějí různé věci, které se nejspíš žádnému sluhovi nemohouKdyž dovolená končí, pán se vrátí domů a Saturnin zůstane u dědečka, jenž si na Saturninovu přítomnost velice rychle zvykl. Literární žánr: Humoristický román. Prozaický epický literární žánr, jehož účelem je pobavit čtenáře. Charakteristika hlavních postav SaturninVypravěčTeta Kateřina – záporná postava románu, ztělesňuje hrabivost a nezastaví se před ničím, aby dědečkovy peníze získala. Chodí „hopsavou“ chůzí a vůbec se chovágroteskně až trapně. Neustále používá různá přísloví, ačkoliv jim třeba sama ani nerozumí, je podlézavá, dokáže měnit chování a náladu podle potřeby, třeba o 180 stupňů. Doba a místo děje Děj se odehrává ve 20-30. letech 20. století v Praze a v okolí nějakého malého města. Hlavní myšlenka Hlavním cílem je čtenáře pobavit slovy a komikou, kritika nabubřelosti a omezenosti, vypočítavosti, v jistém smyslu zesměšňování klasických vážných románových příběhů. Ich-forma, velká čtivost, anglický humor, ironie, používání přísloví (teta Kateřina), užití archaických a knižních výrazů (prospěti, aniž, vrátivší), spisovná čeština, v díle jsou různé úryvky dopisů, příběh dělen do kapitol, jež jsou stručně uvedeny. OBSAH Vypravěč se rozhodne, že si najme sluhu. Netuší, že se jeho život rázem změní. Zprvu mu galantní sluha Saturnin oznámí, že ho odstěhoval na loď a jeho starý byt prodal. Později se k nim nastěhuje teta s Miloušem, kterých se sluha zbaví mávnutím ruky. Tím začíná vlna nevšedností. Saturnin o svém pánovi začne vyprávět, že je velký dobrodruh a že má zalíbení v lovu divokých šelem, čímž pána dostává do nelehkých situací. Později jsou pozváni k dědečkovi, aby tam strávili několik týdnů. Spolu s nimi se tam objevují i další postav – slečna Barbora a doktor Vlach. A tam začíná velké dobrodružství. Most, který je u domu, je pod vodou, a tak se naši hrdinové snaží vyžít se zásobami jídla, jež mají k dispozici. Saturnin se ovšem plně zhostí svých povinností a vypíná přívod elektřiny. Jeho vynalézavost nezná meze. Přiměje Milouše, aby dědovi přinesl červy, později ho zamyká v pokoji, a tím se rozpoutává vlna groteskních situací. Když dochází zásoby, všichni se rozhodnou, že vyrazí pro zásoby přes kopec. Překonají nástrahy a následně se ocitají na druhé straně potoka, přes který vede již nový most. V pohodlí domova si děda vymyslí lest, jak vyzrát na tetu Kateřinu a začne hrát, že se zbláznil. Celý příběh končí tím, že se Saturnin rozhodne zůstat u dědečka. Úryvky: Dědeček pravil, že to bylo docela prozíravé, ale že mu není jasno, kdo vypjal hlavní kontakt, když zvonek začal zvonit, kdo vyrazil to okno a proč já jsem se pral se Saturninem. Dříve, než jsem mohl odpovědět, ozval se Saturnin a pravil, že to on.. Slečna Varvora se na mne se zájmem dívala a pak prohlásila, že mám vlasy plné omítky. Tím byla obrácena pozornost k zarputilému čarostřelci a nakonec se vysvětlilo, že Milouš vůbec neměl v úmyslu střílet, a zvláště ne, jak říkal dědeček, na zeď. Poprvé vystřelil, když mu uklouzla noha a on padal ze schodů. Při tom se puška vzpříčila v zábradlí schodiště a když se ji namáhal vytáhnout, vyšla druhá rána, ačkoliv se prý vůbec nedotkl kohoutku. Teta umíněně přicházela a odcházela a už ve dveřích vždy ohlašovala: „Přinesla jsem ti žloutek s cukrem. Přinesla jsem ti med. Přinesla jsem ti zavařeninu. Přinesla jsem ti sýr.“ Když přišla počtvrté, dědeček rozzuřeně vyskočil a teta se rychle dala na ústup. Sotva se dědeček zase posadil, otevřely se dveře znovu, vstoupil Milouš s rezavou plechovkou v ruce a řekl dědečkovi: „Přinesl jsem ti červy.“ Dědeček vytřeštil oči a pak za strašného řvaní vyhnal zděšeného Milouše z pokoje. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Myslím, že jsem se už zmínil, že mám tetu jménem Kateřina. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Teta Kateřina má syna. Je mu 18 let a jmenuje se Milouš. Neštěstí nechodí nikdy samo. Teta je vdova a Milouš je sirotek, protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelituje, že to udělal. Poslouchat celý život přísloví, pořekadla a zrnka moudrosti není maličkost. … Když jsem se jednou tety ptal, jestli už přemýšlela o tom, čím Milouš bude, naznačila mi nejdříve, že to není moje starost, a potom střízlivě řekla, že Milouš překrásně bruslí. Kdybych prý viděl ty figury, no unikum. Ta odpověď se mi zdála podivná. I kdyby tomu bylo tak, jak teta říká, co bude, proboha, dělat v létě? Potom teta změnila téma rozhovoru a vzpomínala na svého nebožtíka muže. Vykládala mi o něm, jako kdybych ho byl jakživ neviděl. Já se naň pamatuji velice dobře. Byl to podivuhodný človíček. Vystřídal překvapující množství povolání z toho důvodu, že považoval za nedůstojné, aby někoho poslouchal. Teta tomu říkala vrozená hrdost. O postavení,

Témata, do kterých materiál patří