Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura v 80. letech 19. století - tvorba Ruchovců a Lumírovců

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (107 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PAGE 1 Maturitní otázka 10 Česká literatura v 80. letech 19. století – tvorba Ruchovců a Lumírovců Charakteristika doby v 70. letech je v literatuře vůdčím žánrem poezie; v 80. a 90. letech je to poté próza. další vzrůst hospodářské moci českého měšťanstva spory o českou národní orientaci mezi staročechy (pasivní opozice) a mladočechy (aktivita) v boji státoprávním vznik Českoslovanské sociální demokracie – boj o rovné volební právo rozmach národního hnutí v celé Evropě Malířství: Václav Brožík (1851 – 1901) Mistr Jan Hus před Koncilem kostnickým Jaroslav Čermák (1830 – 1878) Raněný Černohorec Mikoláš Aleš (1852 – 1913) Vlast –cyklus, který vytvořil pro ND Život starých Slovanů Sochařství Josef Václav Myslbek (1848 – 1922) pomník sv. Václava Lumír, Záboj, Slavoj Hudba: Antonín Dvořák (1841 – 1904) Z nového světa, Anglická –symfonie Rusalka a Jakobín –jedny z nejoblíbenějších oper Zdeněk Fibich (1850 – 1900) V podvečer –symfonická báseň Hipodamie Ruchovci 1868 – Položen základní kámen Národního divadla vydán Almanach Ruch, který soustřeďuje mladé revolučně naladěné básníky (Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, František Herites, Josef Holeček, Josef Dobrovský, Jaroslav Gool) nejčastější formou je historický prozaický epos /převzato od díla „Slovo o pluku Igorově). tvorba je zaměřena na výchovu národa vznikaly časopisy (Osvěta, Světozor) Ruchovci představovali Školu národní Almanach RUCH byl vydán v roce 1868 byl vydán jako výraz radosti z položení základního kamene Národního divadla na rozdíl od almanachu Máj je Ruch bojovný, revoluční, agitační básníci se navracejí k slovanství (překlad děl ze slovanské literatur) literární spolupráce ze Slovenskem poezie je vlastenecká, je určitou formou politické agitace Svatopluk Čech (1846 – 1908) představitel Ruchovců narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery. s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech byl vášnivým čtenářem Byronových děl studoval na gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva nedlouho pracoval v advokátní kanceláři brzy se stal redaktorem časopisu Květy Dílo: Epika historická Adamité obraz z české minulosti o konci sekty náboženských blouznivců, která byla rozprášená táborskými vojsky Václav z Michalovic Zobrazuje osudy jinocha, kterého se v dětství zmocnili jezuité a který se proti nim vzbouří, když se doví, že je synem českého pána popraveného r. 1621 na Staroměstském náměstí. venkovská Ve stínu lípy oslava českého kraje, rodné země jsou veršované i smutné příběhy, které si vyprávějí sousedi pod košatou lípou (idylický epos, kde klidný venkovský lid žije životem bez rozporů) Lešetínský kovář příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu kovář shromáždí kolem sebe nespokojence, ti vyvolají v továrně vzpouru, ve které ale sami nakonec i s kovářem umírají nakonec továrníkův syn prodává továrnu českému zemanovi a ten opět ženichovi kovářovy dcery Sekáči vypráví o životě venkovských dělníků je zde zachycen jejich odpor k útlaku alegorickébásně Evropa Evropa je symbolické jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové – revolucionáři. je zde zachycen spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři tento spor končí zkázou lodi Čech revoluci neodmítá, nevěří však v její úspěch Slávie znovu zde použil symbol lodi, na jejíž palubě tentokrát shromáždil jednotlivé slovanské národy ačkoli tyto národy dělí různé spory, hlavně mezi Poláky a Rusy, sjednotí se, aby nakonec společně čelili vzpouře lodníků, představující anarchistické revolucionáře satiry Hanuman v obraze opičího státu, který se chce poevropštit,odsoudil kosmopolitické tendence bohaté buržoazie, ale i některé zastaralé názory příslušníků konzervativních stran Pravda obžalovává zde soudobou společnost z klamu, na němž se podílejí jak vůdcové lidu, tak i ti, kdo zneužívají umění pro své osobní cíle Lyrika Jitřní písně, Nové písně, autor zde vyjadřuje myšlenku činorodého vlastenectví a hrdosti mají výchovný charakter Písně otroka na obraze trpících otroků zachytil obraz národního a sociálního boje za svobodu Próza Pravý výlet pana Broučka do Měsíce Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století Obsah: Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem. Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Jankem hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Jankovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje, co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích Čechův přínos rozvíjí dědictví Kollárovo (slovanství) a Havlíčkovo (satira, humor) Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) teoretická hlasatelka národního poslání poezie vlastním jménem Alžběta Pechová přispívala kritickými statěmi do časopisu Osvěta, v nichž projevovala bystrý úsudek, rozhled po domácí i světové literatuře, ale

Témata, do kterých materiál patří