Česká literatura v 80. letech 19. století - tvorba Ruchovců a Lumírovců
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Čechův přínos
rozvíjí dědictví Kollárovo (slovanství) a Havlíčkovo (satira, humor)
Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)
teoretická hlasatelka národního poslání poezie
vlastním jménem Alžběta Pechová
přispívala kritickými statěmi do časopisu Osvěta, v nichž projevovala bystrý úsudek, rozhled po domácí i světové literatuře, ale zároveň i pochopení úkolů literatury
odmítala Zolův naturalismus i nové umělecké proudy
též kritizovala kosmopolitismus Lumírovců
překládala též některé spisovatele realismu
Dílo:
básně
Z máje žití, Ze Šumavy (obsahuje proslulou báseň Chodská)
zachytila zde své názory
K slovanskému Jihu
vyjádřila zde lásku k balkánským Slovanům
Libreta
k Smetanovým operám
Hubička
Tajemství
Čertova stěna
Lumírovci
soustředili se kolem časopisu Lumír
patřili sem Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeier, Jakub Arbes
neměli přesně vytyčený program
odmítají politické využití literatury
vážili si české tradice
čerpali ze světové literatury (nové básnické formy – Vrchlického sonet)
Lumírovci představovali školu kosmopolitní.
Novoromantismus
myšlenkový návrat k romantismu
návrat k subjektivitě
pro hrdinu je důležitý prožitek krize
snaha dosáhnout vysněného ideálu
motiv hledání pouti
hrdina je nevšední, stejně nevšední je i jeho příběh
víra v pokrok
Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
lyrický básník překladatel, zakladatel moderní poezie pro děti
autor časopisu Lumír
narodil se ve Zbirohu jako syn zednického mistra
oba rodiče pocházeli z chudé rodiny
otec s matkou chtěli, aby se Sládek stal knězem
studoval v Praze, ale z finančních důvodů studia nedokončil
odešel do Ameriky, kde vyučoval v českých rodinách a přispíval do vlasteneckých novin
po návratu se do školy už nevrátil, ale vyučoval angličtinu na naší škole a poté na univerzitě
jeho první žena zemřela při porodu, což na dlouhou dobu ovlivnilo jeho uměleckou tvorbu až do doby, kdy se podruhé oženil.
trpěl chorobou nervů, které také podlehl
přeložil skoro všechny Shakespearovy dramata
překládal z polštiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny
Dílo:
Básně
píše je po smrti své první ženy
reakce na zkušenosti z Ameriky
porovnává utrpení Indiánů a Českého národa
Jiskry na moři
cyklus básní věnovaný zemřelé ženě
pokračování Hálkových „Pohádek z naší vesnice“
Selské písně a české znělky
zachytil zde obraz pracujícího dělníka
Starosvětské písničky
ohlas lidové poezie
reakce na modernu
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
vlastním jménem Emil Frída
narodil se v Lounech.
otec byl chudý obchodník
studoval v Klatovech na gymnáziu
poté studoval kněžství, ale přestoupil na filozofickou fakultu
nadprůměrně četl
působil rok v Itálii jako vychovatel
navázal přátelství s Podlipskou
zemřel zklamaný životem
byl autorem více než 80 děl, mnoho děl také přeložil
vynikl jako básník, dramatik a autor próz
pracoval jako historik literatury