Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Počátky písemnictví a starověká literatura

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (59,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

1. Počátky písemnictví a starověká literatura Nejstarší slovesné projevy První mluvené projevy vznikají se vznikem řeči. Kolem roku 3 000 př. n. l. zároveň se vznikem písma končí období nepsané slovesnosti. Mezi nejstarší projevy patřízaklínadla, zažehnávání(měla odvrátit nemoc, smrt, nebo zajistit narození potomka, úrodu…),pranostiky (odrážely zkušenosti počasím; př. na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři; Medardova kápě, 40 dní kape; Svatá Anna, chladna z rána…),přísloví(obsahovala mravní ponaučení; př.: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá; Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne; Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá… ) Z těchto útvarů vznikají složitější obřady, jejichž prvky se objevují ve folklóru (např. otvírání studánek). Představy o vzniku světa, člověka, o přírodě posmrtném životě se odrážely v bájích= mýtech. Soubor bájí se nazývámytologie. Lidová slovesnost Lidová slovesnost zachycuje lidské zvyky, příběhy, představy. Zpočátku byla šířena ústně, byla to tzv. ústní lidová slovesnost, také zvaná folklór. Ústní lid. slovesnost je bohatá zejména žánrově. Z lid. prózy se rozvíjelo zejména těchto pět žánrů:pohádka, pověrečná povídka, pověst, anekdota a vyprávění ze života. Pohádka – Je typická poutavým dějem, její postavy mohou být nadpřirozené bytosti. Mají však jednoznačný charakter – jsou kladné nebo záporné. Časté jsou ustálené formule (bylo nebylo, a žili šťastně…) a šťastné konce. Pohádky se odehrávají v neurčitém čase na neurčitém místě. Dělí se naklasické (Šípková Růženka) amoderní (Poštovská pohádka). Další dělení je na: nadpřirozené, zvířecí, legendární a novelistické. Pověst – je epický útvar, který se váže k určité historické události. Dělí se na historické (váže se k určité události), místní (k určitému místu) a erbovní (jak rod přišel ke svému erbu). Pověrečná povídka – je epický útvar na přechodu mezi pohádkou a pověstí, ve kterém se objevují nadpřirozené bytosti. Děj se vztahuje k určitému místu. Pololidová tvorba Stojí na pomezí folklóru a jiných žánrů. Patří sem především tzv.kramářské písně, které byly provozovány na jarmarcích v 16. až 19. století. Součástí pololidové tvorby byla tzv.interludia– původně krátké frašky vkládané do vážných her, později byla hrána samostatně. Měla jednoduchý děj z venkovského života. Cenným dokumentem o tehdejší době jsoupísmácké paměti. Písmáci byli sedláci, kteří psali kroniky nebo paměti. Zlidovělá tvorba Patří sem písně, které se časem staly tak známé, že osobnost autora ustoupila do pozadí. Jde většinou o náboženské písně, ale patří sem i naše státní hymna – Kde domov můj. Literatura starověku Literatura Mezopotámie Na území Mezopotámie vzniklo několik starověkých říší, za nejstarší civilizace jsou považováni Sumerové, kteří jsou nejasného původu. Jejich klínové písmo bylo tvořeno piktogramy (obrázkové písmo), později byly piktogramy nahrazeny klínky. Sumerové tvořilimilostnou poezii, díla odrážející život společnosti, pláče(neboli plantky),přísloví, texty právní povahy (Chamurapiho zákoník, jehož hlavní myšlenkou bylo: Oko za oko, zub za zub) a předevšímeposy. Epos je rozměrná epická veršovaná skladba. Nejznámějším jeEpos o Gilgamešovi – Sumerského původu, dochovaly se pouze fragmenty. Vypráví tyranském králi Gilgamešovi, který byl ze 2/3 bohem. Gilgameš se setkává s divokým člověkem a stává se hrdinou. Po smrti divokého člověka dostává i sám král strach ze smrti a marně touží být nesmrtelný… Literatura Egypta Egyptské písmo se vyvíjelo jinak. Kolem 3 000 let př. n. l. vznikajíhieroglyfy (hioeros = posvátný), které vedly kvůli své složitosti ke vzniku písmademotického(demos = lid). Pro náboženské účely se užívalo písmohieratické (kněžské). Základním materiálem na psaní byl papyrus. Egypťané mimo jiné tesali nápisy do kamene, nebo malovali v hrobkách – většinou život faraóna. Egyptské písmo rozluštil až Champolion z Rossetské desky. Z literárních památek jsou nejznámější:knihy mrtvých (náboženské texty, které měly umožnit cestu na onen svět),životopisy (dochovaly se v hrobkách),dobrodružné romány, sbírky ponaučení (rady do života, moudrosti),hymnus= chvalozpěv (píseň oslavující boha, hrdinu; př.:Hymnus na slunce odAchnatona). Významným dílem té doby jeEgypťan Sinuhet. Féničané Vytváří abecedu ze 27 souhlásek. Tu později přijímají Řekové (a, b, g, p, r...).Od Řeků zřejmě přejímají písmo Etruskové a pak dále Římané. Ti vytváří dnešní latinku. Řekové Cyril a Metoděj vytváří vlastní písmo – hlaholici (její zjednodušená forma se nazývala cyrilice) Z hlaholice postupem času vzniká dnešní azbuka. Hebrejská literatura Nejvýznamnější památkou jeStarý zákon, neboli hebrejsky Tenak. Starý zákon je psán hebrejsky a aramejsky. Původně tvořila jednolitý text, ve 13. st. byl rozdělen na kapitoly a verše. Starý zákon vznikal v období 10. až 1. př. n. l., biblické vyjadřování je dáno myšlením Izraelců, kteří kladli důraz na konkrétní obrazy, jimiž sdělovaly abstraktní pravdy. Je zde zdůrazněn náboženský význam na úkor dějinné přesnosti – je plná podobenství, písní, básní… Dělí se na tři části: Tóra (Pět knih Mojžíšových): Genesis – Stvoření světa, Adam a Eva, Kain a Ábel, Potopa Exodus – život Židů v Egyptě, putování do země zaslíbené. Leviticus – rituály a kulty Numery – kniha počtů Deuteronomium – řeči Mojžíšovy Proroci(Jozue, Kniha soudců, 1. a 2. kniha Samuelova, 1. a 2. kniha královská, Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, 12 malých proroků) Spisy(žalmy, přísloví, Job, Velepíseň, Rüt, Jeremiášův pláč, Kazatel, Ester, Daniel, Nehemidš, 1. a 2. kniha kronik, Ezdráš) Žalm je oslavou boha, děkování za činy a ochranu, vyjadřuje bázeň před bohem. Kniha žalmů = žaltář. Tradiční dělení: 1.Historické knihy ( Pět knih Mojžíšových) 2. Naučné knihy ( Jób, Žalmy, Přísloví, pět svitků – Velepíseň, Rüt, Kazatel, Jeremiášův pláč, Ester) 3.Prorocké knihy (Izaiáš, Jeremiáš…) Píseň písní – 4. st. př. n. l.; nejkrásnější básnická kniha Bible, plná originálních přirovnání (vlasy jako stádo koziček…) Pláč Jeremiášův – Jeremiáš pláče nad zkázou Je

Témata, do kterých materiál patří