Ostře sledované vlaky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
VII-24 Ostře sledované vlaky
Obsah: Děj se odehrává za druhé světové války na jednom malém nádraží v Čechách. Hlavní postavou je Miloš Hrma, mladý výpravčí. Na stanici mají za úkol kontrolovat a pouštět vlaky, co převáží vojáky na frontu, zásoby nebo střelivo.Celý příběh končí tím,, jak Miloš umírá v příkopě u kolejí spolu s německým vojákem, kterým byl sestřelen, poté co hodil granát do projíždějícího vlaku se střelivem…
Psáno: spisovnou češtinou
Funkční styl:vyprávění, přímá i nepřímá řeč, vyprávěno v první osobě ( ich forma)
Metafora: použita ( zmáčkne mu oranžový zobák, jako by zavírala kapesní nůž,…)
Figury: dlouhé věty – části oddělované čárkami
Námět: román ze 2. svět. války, jedno hlavní téma + vyprávění příhod z minulosti
Postavy: hlavní: Miloš Hrma
charakteristika: mladý výpravčí, zamilovaný do Mášy, bojuje za svou vlast,.. vedlejší: pan přednosta
Prostředí: nádraží – reálné
Postavení autora: jako hrdina
Děj: chronologický postup, občas malý návrat v Milošových vyprávěních
Ukázka: Ale pan výpravčí Hubička se díval do modrého nebe, teď sem to na tom nebi viděl i já, jak přes celou oblohu se pokládá Zdenička, naše telegrafistka, jak pan výpravčí ji něžně vyhrnuje sukni, pak bere jedno razítko za druhým a dlouhými pohyby dává ta razítka na zadnici telegrafistky…
Bohumil Hrabal
Narodil se 28.3. 1914 jako nemanželský syn a první tři roky byl vychováván rodiči matky v Brně. Po matčině sňatku žili společně v Polné, později v Nymburce, kde jeho adoptivní otec pracoval jako pivovarský úředník. Studoval na Právnické fakultě UK, rovněž navštěvoval přednášky z dějin literatury, umění a filozofie na FF UK a začal se pokoušet o literární tvorbu. Rád cestoval. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 vystřídal několik zaměstnání. Od roku 1942 do roku 1945 postupně pracoval jako traťový dělník, telegrafista, či výpravčí. V roce 1946 dokončil práva, právnickou kariéru však odmítal. Opět střídal zaměstnání, živil se také jako balič starého papíru. Dlouhá léta žil v bývalé kovárně, na libeňské periferii, v ulici Na hrázi, kde tvořil od 40. do70. let. Zemřel 3.2 1997.