čtenářský deník

Jakub Arbes
Newtonův mozek Vypravěč se vrací do studentských let, kdy se kamarádil se spolužákem, kterého nikdy nenazval
jménem, ale nazývá ho "přítelem". Oba se místo přípravy do školy věnovali samostudiu věd
přírodních a přátel okultních. A tak se stalo, že 3x opakovali ročník, rodiče je nenechali déle
studovat, vypravěč se učil tesařem a přítel šel na vojnu. Před odjezdem k pluku si slíbili, že v
případě, že přítel padne, vypravěč mu vystrojí hospodskou hostinu s přáteli a přítel se mu zjeví ze
záhrobí.
 Přítel sloužil velmi krátce a došlo k bitvě u Hradce, kde padl, neboť mu palaš rozsekl lebku.
Vypravěč ho identifikoval, viděl ho umírat. Potom jel domů a vystrojil podle úmluvy příteli zádušní
hostinu, na kterou ale žádný z pozvaných přátel nepřišel. Jakmile se roztrpčený vrátí domů, přijde
za ním přítel a zve ho do paláce Kinských (otec přítele tam dělal správce). Vypravěč tam jede, ale
nemůže najít z chodeb východ a bloudí tam asi 4 hodiny. Potom východ najde a otevřou se před ním
dveře do obrovského sálu, kde jsou za stoly šlechtici, lékaři, kněží, matematici, přírodovědci, vždy
v uzavřeném společenství. Přijede rakev, lékař konstatuje přítelovu smrt, ale přítel se v rakvi posadí,
poté vstane a začne přednášet.
 To, o čem mluví, zabere 3/4 knihy, ale poučení je jen málo. Zajímavá je myšlenka, proč v době, o
které se píše, nevznikaly mozky jako například Newtona, Rousseauoa, Aischyla, Sofokla, apod.
Proč všechno, co lidstvo vymyslí, se zničí válkou a jeden druhého jen zabíjíme a ničíme. Ať se
člověk žene dopředu nebo loudá vzadu, ať vede jiné nebo je jimi vlečen, vždy se tak děje rukou
osudu, který je mu dán.
 Proč zrovna místo přítelova mozku, který byl v bitvě zničen, mu byl dán mozek Newtonův, jsem
nepochopila, ale s tímto mozkem cestoval přítel od pravěku až ke své smrti spolu s vypravěčem,
kterému přítel nakonec vysvětlil, že to byla jen jeho obrazotvornost, že se nic z toho nestalo.
 Doslov je realistický, matka vypravěče ošetřuje a lékař hovoří o záchvatu šílenství.