čtenářský deník
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
odmaturoval a začal studovat na filozofii na Karlově univerzitě. Na doktora filozofie promoval v
listopadu roku 1915. Pro nemoc nebyl odveden do války. Čapkovi rodiče se přestěhovali do
Trienčanských Teplic, ale Karel spolu s bratrem Josefem zůstali v Praze. Zprvu Karel Čapek působil
jako učitel, roku 1917 nastoupil jako redaktor do Národních listů. Pro nesouhlas s politickými
názory šéfredaktora listů, z novin odešel. Roku 1920 se Karel seznámil s herečkou Olgou
Scheinpflugovou. V letech 1921-1938 působil v redakci Lidových novin a zároveň se stal
dramaturgem a režisérem Městského divadla Královských Vinohrad. V roce 1922 se setkal Karel
Čapek s prezidentem T.G. Masarykem. Názory TGM zaznamenal v knihách Hovory s T.G.M.,
Mlčení s T.G.M, Nablízku T.G.M.
V roce 1925 se stal členem pražského Penklubu, později byl zvolen jeho předsedou. V květnu byl
zvolen členem Literárního odboru IV. třídy České akademie věd, ale po měsíci z funkce rezignuje.
Roku 1935 se oženil s Olgou. Rok nato je navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Rok 1938 je
rokem, kdy se Karel Čapek snaží pomoci národu otevřenými dopisy na obranu kultury, hájí principy
svobody a snaží se lidem podat objektivní pohled na politickou situaci v současném
Československu.
25. prosince 1938 na následky nachlazení umírá v Praze.
Povídky z jedné a druhé kapsyPřípad dr. Mejzlíka
Doktor Mejzlík se svěřuje kouzelníku Dastychovi, jak odhalil kasaře díky tomu, že pachatel měl na
botách popel.
Neví, zda za úspěšným vyřešením případu byla náhoda, intuice, rutina, logika, nebo hlas srdce.
Nejspíš tomu ale napomohly všechny tyto věci dohromady.
Modrá chryzantéma
Pan Fulinus vypráví Čapkovi o modré chryzantémě.
Když pracoval v zámeckém parku v Lubenci, přinesla mu jednou místní bláznivá dívka Klára
naprostý unikát - modrou chryzantému. Pan Fulinus chtěl vědět, kde ji našla, ale němá Klára mu to
nemohla říci. Pak mu nosila další a další chryzantémy.
Pan Fulinus se s tím pochlubil knížeti a společně po vzácné květině pátrali. Nakonec chryzantémy
hledala celá vesnice, ale nikdo nic nenašel. Pan Fulinus odjížděl domů vlakem a zjistil, že
chryzantémy rostou v zahrádce domku u kolejí. Tam byl zakázán vstup, a tak se tam při pátrání po
rostlině nikdo neodvážil vstoupit.
Pan Fulinus kvůli květinám dokonce zastavil vlak a pak si je ze zahrádky vyryl a ukradl. Ale i přes
velkou péči mu už nevykvetly.