Počátky písemnictví a starověká literatura
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Literatura Mezopotámie
Na území Mezopotámie vzniklo několik starověkých říší, za nejstarší civilizace jsou považováni Sumerové, kteří jsou nejasného původu. Jejich klínové písmo bylo tvořeno piktogramy (obrázkové písmo), později byly piktogramy nahrazeny klínky. Sumerové tvořili milostnou poezii, díla odrážející život společnosti, pláče (neboli plantky), přísloví, texty právní povahy (Chamurapiho zákoník, jehož hlavní myšlenkou bylo: Oko za oko, zub za zub) a především eposy. Epos je rozměrná epická veršovaná skladba. Nejznámějším je Epos o Gilgamešovi – Sumerského původu, dochovaly se pouze fragmenty. Vypráví tyranském králi Gilgamešovi, který byl ze 2/3 bohem. Gilgameš se setkává s divokým člověkem a stává se hrdinou. Po smrti divokého člověka dostává i sám král strach ze smrti a marně touží být nesmrtelný…
Literatura Egypta
Egyptské písmo se vyvíjelo jinak. Kolem 3 000 let př. n. l. vznikají hieroglyfy (hioeros = posvátný), které vedly kvůli své složitosti ke vzniku písma demotického (demos = lid). Pro náboženské účely se užívalo písmo hieratické (kněžské). Základním materiálem na psaní byl papyrus. Egypťané mimo jiné tesali nápisy do kamene, nebo malovali v hrobkách – většinou život faraóna. Egyptské písmo rozluštil až Champolion z Rossetské desky. Z literárních památek jsou nejznámější: knihy mrtvých (náboženské texty, které měly umožnit cestu na onen svět), životopisy (dochovaly se v hrobkách), dobrodružné romány, sbírky ponaučení (rady do života, moudrosti), hymnus = chvalozpěv (píseň oslavující boha, hrdinu; př.: Hymnus na slunce od Achnatona). Významným dílem té doby je Egypťan Sinuhet.
Féničané
Vytváří abecedu ze 27 souhlásek. Tu později přijímají Řekové (α, β, γ, π, ρ...). Od Řeků zřejmě přejímají písmo Etruskové a pak dále Římané. Ti vytváří dnešní latinku. Řekové Cyril a Metoděj vytváří vlastní písmo – hlaholici (její zjednodušená forma se nazývala cyrilice) Z hlaholice postupem času vzniká dnešní azbuka.
Hebrejská literatura
Nejvýznamnější památkou je Starý zákon, neboli hebrejsky Tenak. Starý zákon je psán hebrejsky a aramejsky. Původně tvořila jednolitý text, ve 13. st. byl rozdělen na kapitoly a verše.
Starý zákon vznikal v období 10. až 1. př. n. l., biblické vyjadřování je dáno myšlením Izraelců, kteří kladli důraz na konkrétní obrazy, jimiž sdělovaly abstraktní pravdy. Je zde zdůrazněn náboženský význam na úkor dějinné přesnosti – je plná podobenství, písní, básní… Dělí se na tři části:
Tóra (Pět knih Mojžíšových): Genesis – Stvoření světa, Adam a Eva, Kain a Ábel,
Potopa
Exodus – život Židů v Egyptě, putování do země zaslíbené.
Leviticus – rituály a kulty
Numery – kniha počtů
Deuteronomium – řeči Mojžíšovy