Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literární interpretace - Maryša

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,11 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Šimon Žáček, 2. B LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 8 Název díla: Maryša Autoři: Alois a Vilém Mrštíkové Základní informace o autorovi: Bratři Mrštíkové se narodili ještě se dvěma dalšími sourozenci v Jimramově do rodiny ševce a švadleny. Rodina se roku 1869 přestěhovala do Ostrovačic u Brna a pět let nato do samotného Brna. Starší z bratrů, Alois (r. 1861 – r. 1925), studoval reálku v Brně a následně se rozhodl pro kariéru učitele. Postupně učil v několika menších moravských obcích; usadil se až ve svých 28 letech v Divákách u Brna, kde dostal místo správce školy. Zde se soustředila veškerá jeho literární činnost. Nejpůsobivějším dílem je bezesporu kronika moravsk é vsi (ve které žil až do smrti) Rok na vsi. Zemřel v Zemské nemocnici v Brně v 63 letech následky tyfu. Mladší Vilém (r. 1863 – r. 1912) rozhodně neměl tak klidnou a vyváženou životní cestu jako Alois. Studoval gymnázium v Brně a pak i v Praze, kde také nedokončil studia na právnické fakultě. Začal se věnovat rozsáhlé literární činnosti (realistické romány jako Santa Lucia nebo Pohádka máje, literární a divadelní kritika), avšak nenacházel ve velkoměstě moc velké uznání. Jeho psychický stav se zhoršoval, tudíž se vrátil zpět na Moravu k bratru Aloisovi. V Divákách se více zaměřil na překladatelskou činnost, specializoval se na ruský realismus a naturalismus. Přispíval také do různých časopisů – např.: Zora, Lumír, Ruch či České revue. S Aloisem sami vydávali Moravsko-slezskou revui. Po vydání vrcholného díla obou bratří – dramatu Maryša se stali ikonami moravské kulturní scény na přelomu 18. a 19. století a také je lze zařadit mezi jedny z nejvýznamnějších představitelů českého realismu. Avšak Vilém v obavách z dlouhého umírání a i kvůli dřívějším duševním problémům se rozhodl svůj život ve svých 48 letech ukončit. Mezi jejich současníky lze zařadit prozaisty Josefa Karla Šlejhara nebo Annu Marii Tilschovou. 1.Literární druh díla: drama Literární žánr díla: tragédie Námět díla: Kniha pojednává o tom, jak mohou lidé sledováním vlastních zájmů ubližovat nejen svému blízkému, ale i sobě. Dále se tu objevují motivy vázanosti na tradice, vyšší spravedlnost, pronikání měšťáctví do českých a moravských vesnic atd. 2.TEMATICKÁ VRSTVA Děj – fabule: Při loučení rekrutů v jedné moravské vesničce rozmlouvá starý mazaný sedlák Lízal s mlynářem Vávrou o jeho nabídce sňatku s Lízalovou dcerou, Maryšou. Během dohadování o věnu se přichází s Maryšou rozloučit mladý rekrut, Francek, Maryšin milý. Lízal však Francka nechce pustit dál, čili mezi nimi vypukne hádka. Franckovi se přece jen podaří s Maryšou rozloučit. Nicméně po jeho odjezdu na vojnu Lízal kývne na Vávrovu nabídku a oznamuje ji Maryše. Sám ale hodlá Vávru oškubat. Maryša odmítá vdát se za vdovce se třemi dětmi, navíc údajného násilníka, který připravil svou ženu o zdraví. Nepodaří se ji přesvědčit ani rodiče ani Vávru ani pragmatickou tetu Strouhalku. Tím pádem jí nezbývá nic, než se nucenému manželství poddat. O dva roky později Lízal v hospodě odhaluje, jak nespokojený se svým rozhodnutím je. Vávra Maryšu bije a s Lízalem se soudí o slíbené peníze. Do hospody přichází i navrátivší se Francek, který má stále zájem o Maryšu, i když žije po vojně požitkářským způsobem. Když do hospody přijde Vávra, strhne se mezi ním a Franckem vyostřená rvačka, jíž sekunduje nespokojený Lízal. Ten Maryšu přichází přesvědčit do Vávrova domu, aby se vrátila domů; Maryša to však odmítá. Pak za ní přichází Francek s nabídku útěku do Brna, jíž rovněž odmítá. Následně Vávra, který přišel domů, obviňuje manželku z nevěry a snaží se zastřelit Francka, který se ochomýtá venku. Vávra naštěstí minul a v dalším pokusu mu zabránila Maryša. Ta se den poté rozhodla, že ukončí své utrpení a otráví Vávru jedem. Vávra se snaží s Maryšou udobřit a po neúspěchu venku umírá. Ostatní vesničané jej polomrtvého nesou zpět k domu, kde se Maryša bez lítosti doznává ke zločinu. Děj – syžet: Dílo je rozděleno do pěti jednání (ta se dále dělí na několik výstupů) rozdělených podle prostředí, ve kterém se děj odehrává. Děj je rozdělen do dvou poloh – první polohou jsou výřečné a vyostřené dialogy s pozadím hlučného reje lidových písní, zatímco v druhé (většinou v jedné místnosti) dochází k osobním zpovědím, monologům a střetům mezi maximálně třemi postavami. Představení postav i jejich ošacení, podrobné scénické poznámky či detailní popis prostředí nám dokonale přibližuje konzervativní prostředí jižní Moravy a i lépe vhlédnout do charakteru jednotlivých postav. Maryša je psána prózou. Vypravěč: Vypravěči stojí nad příběhem a jejich přítomnosti si nelze všimnout. Neboť i když tu máme jasně vykreslené postavy kladné (Maryša, Francek) a postavy záporné, v každé postavě lze objevit špetku humánnosti a tak ve svých projevech působí všichni aktéři realisticky. Prostředí: Děj se odehrává v současnosti (rozpětí 3 let) na veřejných i soukromých místech jedné moravské dědiny nedaleko Brna. Kvůli blízkosti velkého města se tu kříží měšťácký způsob života s tradičním venkovanským. Hlavní postavy: MARYŠA – pevná, cílevědomá a tvrdá žena; ve svém osudu osamocená, nenávistí k Vávrovi a strachem o druhé dohnána k Vávrově otrávení VÁVRA – pochmurný, masochistický a emocionálně nestabilní mlynář; později Maryšin manžel a jeden ze strůjců Maryšina neštěstí FRANCEK – mladý, vášnivý, hrdý a drzý rekrut z chudých poměrů; oddaně miluje Maryšu, avšak ještě větší důraz klade na osobní mstu LÍZAL – starý, lstivý, opatrný sedlák a otec Maryši; další ze strůjců Maryšina neštěstí; ač ho nad Maryšiným osudem jímá lítost, vyhraje u něho chamtivost a zbabělost Vedlejší postavy: LÍZALKA – upracovaná, bezlítostná a otrávená matka Maryšy STROUHALKA – znuděná a upovídaná teta Maryšy ROZÁRA – bázlivá a poslušná služka Vávry a Vávrové HORAČKA – starostlivá a pečující matka Francka STAŘENKA – soucitná a dobrotivá babička Maryšy; jako jediná pláče nad Maryšiným osudem HOSPODSKÝ – posluhující a rýpavý poručník Francka HOSPODSKÁ – pracovitá a pomlouvačná manželka hospodského F

Témata, do kterých materiál patří