Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




puskin-ovzen_onegin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (56,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Evžen Oněgin Alexandr Sergejevič Puškin Jedná se o veršovaný román, podává obraz ruské společnosti na počátku 19. století (venkov, Moskva). Nese prvky romantismu i realismu. Skládá se z 8 hlav (každá hlava obsahuje 40 až 60 strof), z nichž je každá uvedena jedním nebo několika motty z ruských, ale i cizích autorů. Jednotlivé hlavy románu vycházely postupně od roku 1825, v úplnosti bylo dílo vydáno 1833. Charakteristika postav Oněgin - hlavní postava, šlechtic; člověk společenský, vzdělaný, schopný, ale povrchní, znuděný, lehkovážný, neschopný realizovat nic ze svých předsevzetí; připadá si na světě zbytečně TaťánaOlgaLenskij - žárlivý, snílek, básník Obsah Ruský šlechtic Evžen Oněgin je vychováván podle tehdejší módy. Hovoří plynně francouzsky, dovede se velmi dobře pohybovat ve společnosti, ale jinak je jeho vzdělání povrchní. Kromě společnosti nemá zájem o nic, nudí se, hýří, vede rozkošnický život, ztělesňuje osud tzv. zbytečného člověka. Z nudy jej vytrhne zpráva o strýcově smrti. Odjíždí na venkov, aby se ujal dědictví. Zde se seznámí s mladým statkářem Vladimírem Lenským, nepraktickým snílkem, básníkem. Ten Oněgina uvede do rodiny ovdovělé paní Larinové a seznamuje ho s jejími dcerami: veselou Olgou, kterou miluje, a snivou, sentimentální Taťánou. Oněgin se rázem pro Taťánu stává ztělesněným ideálem muže, jak jsi jej vytvořila podle četby románů. On předstírá chlad, o lásce mluví s pohrdáním. Dostává od Taťány dopis, v němž se mu vyznává z vášnivé a upřímné lásky. Oněgin však její lásku odmítá. Při návštěvě Larinových naschvál flirtuje s Olgou a vzbudí tak žárlivost Lenského, který ho záhy vyzývá na souboj. V souboji Lenskij padne. Olga se brzy provdá za hulánského důstojníka a odchází z domova. Taťána stále zachovává sentimentální lásku k Oněginovi. V zimě odjede s matkou do Moskvy a tam se po krátkém čase provdá za staršího generála Gremina. Po letech strávených cestováním potkává Oněgin Taťánu v Petrohradu na plese už jako přední dámu společnosti. Cítí, že ji miluje. Touží po ní, píše jí dopisy, ale ona na ně neodpovídá. Přichází ji neohlášen navštívit. Taťána právě čte jeho dopis. Vyznává jí lásku, ale ona (ač ho miluje) jeho city odmítá. Chce zůstat věrná svému muži. První hlava Seznamujeme se s hlavním hrdinou Evženem Oněginem, Ivem módních salonů a nejobletovanějším švihákem plesů (typ zbytečného člověka), který je znuděný životem ve velkoměstě, jež mu tak jednoduše nabízí vše, na co by si mladý Moskvan jen mohl vzpomenout. Umírá mu strýček a zanechává mu peníze i rozsáhlý vesnický statek, kam se Oněgin chystá vyrazit. Druhá hlava Oněgin přichází na ves, kde zdědil strýcův statek. Seznamujeme se zde s prostředím a postavami, mladým básníkem Vladimírem Lenským a dvěma dcerami rodiny Larinových, veselou Olgou a zasněnou Taťánou. Třetí hlava Oněgin s Lenským jezdí k Lariným stále častěji. Lenský se zamiluje do energické Olgy a nesmělá Taťána do Oněgina. V této části nalezneme i nejslavnější část románu, známý dopis, v němž se Taťána vyznává ze své lásky. „Já píši vám - co mohu více?Co ještě mohu dodati?Teď vím, že máte právo sicemne pohrdáním trestati,leč věřím ještě, nešťastnice,že mne váš milosrdný soud,nemůže přece zavrhnout..." Čtvrtá hlava Začíná setkáním Taťány a Oněgina v aleji, kde Evžen odmítne lásku nesmělé a romanticky založené dívky, čímž ji velmi hluboce raní. Nicméně Taťána ho stále miluje a velmi se kvůli neopětované lásce trápí. Pátá hlava Lenskij a Oněgin jsou slavnostně pozváni na Taťániny jmeniny, kde Evžen otevřeně koketuje s Olgou, čímž nejenže ještě více ubližuje Taťáně, ale rozzuří svým chováním i svého přítele Lenského. Šestá hlava Žárlivý Lenskij vyzve Oněgina na souboj, ale sám je při něm zastřelen. Oněgin se zhrozí svého činu a vůbec všeho, co se na statku děje, a odchází ze vsi, aby se zbavil výčitek svědomí. Sedmá hlava Olga se šťastně vdala za hulánského důstojníka a odchází z domova, romantický básník a snílek Lenskij je v jejím srdci zapomenut. Matka s Taťánou odjíždí do Moskvy v naději, že si tam děvče snadněji najde ženicha. Osmá hlava Oněgin a Taťána se znovu po letech setkávají v Moskvě na jednom plesu. Taťána je provdaná za generála a Evžen si teprve teď uvědomí svou chybu a opravdově se do ní zamiluje. Napíše jí dopis, ve kterém se jí svěří se svou láskou a lituje svého dřívějšího chování, nicméně je jednoznačně odmítnut, přestože se Taťána netají s tím, že Evžena stále miluje. "Já miluji vás (k čemu lháti?),však jiný už je mužem mým,a já ho nikdy nezradím." (Taťána) Na konci knihy se objevují úryvky z Oněginova putování (původně to měla být jedna z hlav knihy). Existovala i desátá hlava, ale tu Puškin spálil. Zachovaly se z ní jen šifrované útržky, o jejichž obsah se dodnes vedou spory. Autor se tu snažil zachytit politickou atmosféru v kruzích vojenské inteligence před děkabristickým povstáním. Hlavní myšlenka Autor vyjadřujeobrazruské společnosti na počátku 19. století, tápání tehdejší rodové šlechty, která byla z vládnoucí pozice vytlačena byrokracií a hledala tudíž východisko k návratu k ruským tradicím, k venkovu a rodinnému krbu. Hledání klidu je ústředním bodem v životě hrdinů. Skrze ně jsou v Evženu Oněginovi na poměrně malé ploše zhuštěny podstatné problémy jedince a světa, Ruska a Evropy, romantismu a jeho různých podob. Autor hledá v tomto románu pozitivní náplň života, ukazuje skutečné hodnoty v kontrastu s povrchností, živost města oproti stálosti venkova. Umělecké a kompoziční prostředky -je zde použitaspisovná čeština, bez jakýchkoli hovorových výrazů -román je psán střídavě ver- aich-formě, protože autor do děje často vstupuje a hovoří se čtenářem - užitý rým je pravidelný, jeho schéma by se dalo naznačit jako ABAB CCDD EFFE GG -dílo je vystavěno na principuzrcadlové kompozice (OněginLenskij, Olga -Taťána, město-vesnice) -je psaný tzv.oněginskou strofou (=čtrnáctiverší se zvláštním rýmovým schématem,vychází ze sonetu, na rozdíl od něj se ale nedělí na další, menší části) -dílo je téměř výhradně psáno večtyřstopém jambickém

Témata, do kterých materiál patří