Literární interpretace - Maryša
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Děj – syžet: Dílo je rozděleno do pěti jednání (ta se dále dělí na několik výstupů) rozdělených podle prostředí, ve kterém se děj odehrává. Děj je rozdělen do dvou poloh – první polohou jsou výřečné a vyostřené dialogy s pozadím hlučného reje lidových písní, zatímco v druhé (většinou v jedné místnosti) dochází k osobním zpovědím, monologům a střetům mezi maximálně třemi postavami. Představení postav i jejich ošacení, podrobné scénické poznámky či detailní popis prostředí nám dokonale přibližuje konzervativní prostředí jižní Moravy a i lépe vhlédnout do charakteru jednotlivých postav. Maryša je psána prózou.
Vypravěč: Vypravěči stojí nad příběhem a jejich přítomnosti si nelze všimnout. Neboť i když tu máme jasně vykreslené postavy kladné (Maryša, Francek) a postavy záporné, v každé postavě lze objevit špetku humánnosti a tak ve svých projevech působí všichni aktéři realisticky.
Prostředí: Děj se odehrává v současnosti (rozpětí 3 let) na veřejných i soukromých místech jedné moravské dědiny nedaleko Brna. Kvůli blízkosti velkého města se tu kříží měšťácký způsob života s tradičním venkovanským.
Hlavní postavy:
MARYŠA – pevná, cílevědomá a tvrdá žena; ve svém osudu osamocená, nenávistí k Vávrovi a strachem o druhé dohnána k Vávrově otrávení
VÁVRA – pochmurný, masochistický a emocionálně nestabilní mlynář; později Maryšin manžel a jeden ze strůjců Maryšina neštěstí
FRANCEK – mladý, vášnivý, hrdý a drzý rekrut z chudých poměrů; oddaně miluje Maryšu, avšak ještě větší důraz klade na osobní mstu
LÍZAL – starý, lstivý, opatrný sedlák a otec Maryši; další ze strůjců Maryšina neštěstí; ač ho nad Maryšiným osudem jímá lítost, vyhraje u něho chamtivost a zbabělost
Vedlejší postavy:
LÍZALKA – upracovaná, bezlítostná a otrávená matka Maryšy
STROUHALKA – znuděná a upovídaná teta Maryšy
ROZÁRA – bázlivá a poslušná služka Vávry a Vávrové
HORAČKA – starostlivá a pečující matka Francka
STAŘENKA – soucitná a dobrotivá babička Maryšy; jako jediná pláče nad Maryšiným osudem
HOSPODSKÝ – posluhující a rýpavý poručník Francka
HOSPODSKÁ – pracovitá a pomlouvačná manželka hospodského
FRANĚK a BUČEK – popichující sousedé; pomáhají vyvolat rozepře mezi hospodským a Lízalem i mezi Vávrou a Franckem
3. KOMPOZIČNÍ VRSTVA
Děj je vyprávěn chronologicky. První dvě dějství se odehrávají v roce 1886, zbylá tři o dva roky později. Ve všech dějstvích jsou popsány jen vybrané (většinou osudové) situace a scény, většinou se odehrávají jen v jedné místnosti. S postavami i prostředím jsme od začátku podrobně obeznámeni.
Kompoziční části díla:
Expozice: seznámení s postavami; domluva sňatku Maryšy s Vávrou, spor Lízala a Francka
Kolize: Maryša si odmítá Vávru vzít a snaží se ostatní přesvědčit; nakonec se podlamuje svému osudu
Krize: Lízalovo oplakávání dcery; rvačka Vávry a Francka
Peripetie: Maryša odmítá Franckovy a Lízalovy nabídky, zabraňuje Vávrovi v zastřelení Francka a odhaluje svůj nenávistný úmysl
Katastrofa: otrávení Vávry a doznání Maryšy