Česká literatura v 80. letech 19. století - tvorba Ruchovců a Lumírovců
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Lešetínský kovář
příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu
kovář shromáždí kolem sebe nespokojence, ti vyvolají v továrně vzpouru, ve které ale sami nakonec i s kovářem umírají
nakonec továrníkův syn prodává továrnu českému zemanovi a ten opět ženichovi kovářovy dcery
Sekáči
vypráví o životě venkovských dělníků
je zde zachycen jejich odpor k útlaku
alegorické básně
Evropa
Evropa je symbolické jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové – revolucionáři.
je zde zachycen spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři
tento spor končí zkázou lodi
Čech revoluci neodmítá, nevěří však v její úspěch
Slávie
znovu zde použil symbol lodi, na jejíž palubě tentokrát shromáždil jednotlivé slovanské národy
ačkoli tyto národy dělí různé spory, hlavně mezi Poláky a Rusy, sjednotí se, aby nakonec společně čelili vzpouře lodníků, představující anarchistické revolucionáře
satiry
Hanuman
v obraze opičího státu, který se chce poevropštit,odsoudil kosmopolitické tendence bohaté buržoazie, ale i některé zastaralé názory příslušníků konzervativních stran
Pravda
obžalovává zde soudobou společnost z klamu, na němž se podílejí jak vůdcové lidu, tak i ti, kdo zneužívají umění pro své osobní cíle
Lyrika
Jitřní písně, Nové písně,
autor zde vyjadřuje myšlenku činorodého vlastenectví a hrdosti
mají výchovný charakter
Písně otroka
na obraze trpících otroků zachytil obraz národního a sociálního boje za svobodu
Próza
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století
Obsah:
Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem. Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Jankem hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Jankovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje, co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích