Česká literatura v 80. letech 19. století - tvorba Ruchovců a Lumírovců

Dílo:

1. Poezie

   1. intimní lyrika

Dojmy a rozmary, Eklogy a písně

• láska k ženě, k dětem, pocit štěstí

Okna v louži

• vyjádření smutku

• protikladnost zpovědi: odmítá lásku, ale touží po ní

1. přírodní lyrika

Strom života

• obraz přírody

1. vlastenecká a reflexivní lyrika

Má vlast, Písně poutníka

• teorie o budoucnosti národa

• láska k českému jazyku

1. formalistní lyrika

Hudba v duši,

Dojmy a rozmary

Moje sonáta

Sonety samotáře

1. epika

Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje

• básník sleduje, čím žije člověk a co prožil v různých dějinných epochách.

• věří v lepší zítřky, kritizuje současnost

Selské balady

• zachytil zde boje sedláků proti panskému útisku

Dědictví Tantalovo

• symbol věčné touhy lidstva po naplnění jeho vznešených ideálů, které však stále unikají

• jelikož autor ztratil víru ve společenský pokrok, vrací se zde k antickým ideálům

1. Drama

Noc na Karlštejně

Obsah:

Je ustanoveno, že na hrad Karlštejn nesmí přijít žádná žena. Ale octnou se tam zrovna dvě, a to v přestrojení za pážata. Jednou je Alena, neteř purkrabího, která se vsadila s otcem o to, že podaří-li se jí zůstat v noci na hradě, smí si vzít císařova karlštejnského šenka Peška. Druhou je císařovna. Ta se vydala za císařem, protože na něho žárlí. Císařovna se vyzná arcibiskupovi Arnoštovi. Arnošt jí chce dokázat nicotnost jejích obav a postaví ji na stráž před císařovu ložnici místo Peška. Ten má předstírat nemoc. Na zámku jsou na návštěvě Štěpán Bavorský, který má diplomatické poslání a jeruzalémský král Petr, kterému se zákon o nepřítomnosti žen nelíbí. Před ložnicí císařovou se Petr snaží páže políbit, to se brání a zlomí mu meč. Císař vyjde, pozná přestrojenou císařovnu. Arnošt pak vysvětlí císaři, že chtěl císařovnu vyléčit ze zbytečných obav. Teď se snaží císařští manželé odjet na hrad Karlík, aby byl zákon zachován, ale nemohou z hradu, protože oba hosté hlídají nádvoří, aby dívku lapili. Zatím Pešek sdělí purkrabímu, že je Alena na hradě. Purkrabí je rozlícen, zvláště když se Pešek dovolává jeho svědectví pro Alenina otce. Alena s Peškem jsou ve strážnici. Císař již chce prozradit císařovninu přítomnost hostům, ale Arnošt doufá ve šťastnou náhodu. A tu mu skutečně purkrabí s nářkem oznámí, že je na hradě jeho neteř a že byla pážetem před císařovou ložnicí. Císařovnina čest je tak zachráněna. Štěpán zatím narazí ve strážnici na Alenu, ta s ním šermuje, ale Karel zarazí boj a vytkne vévodovi, že bojuje s dívkou. Pak na oko propouští Peška ze služby, ale vzápětí ho pasuje na rytíře a dává mu dům v Praze, aby se mohl oženit s Alenou. Zatím se císařovna převlékla a přišla, jako by zabloudila na hrad. Karel ji hned chce doprovodit na Karlík. Tak jsou oba nepříjemní hosté odbyti. Štěpán kromě toho nepochodil ani se svým diplomatickým posláním.