Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Arnošt Lustig

• Arnošt Lustig se narodil 1926 v Praze.

• V roce 1941 mu byla odepřena školní docházka a o rok později byl deportován Terezína, odkud se dostal do koncentračních táborů Osvětim a Buchenwald. V březnu 1945 uprchl z pochodu smrti a až do osvobození se skrýval.

• Mezi lety 1945-1948 přispíval do různých periodik. Jako zpravodaj Lidových novin byl roku 1948 vyslán do Izraele v izraelsko-arabské válce.

• Lustig byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, pracoval jako scénárista československého filmu.

• Po srpnu 1968 emigroval Lustig přes Jugoslávii do USA. Zde mimo jiné přednášel film a literaturu na American University Washington, D.C.

Dílo

• Lustigovo literární dílo je poznamenáno tragickým osudem Židů a holocaustem i vlastními zážitky z koncentračních táborů.

• Povídkové soubory

  • Noc a naděje (1957)

  • Démanty noci (1958)

  • Ulice ztracených bratří (1959)

  • Hořká vůně mandlí (1968) – soubor čtyř povídek, jejichž tematikou jsou koncentrační tábory, válka a její následky

• Novely

  • Dita Saxová (1962) – o mladé židovské dívce, která se po zážitcích z koncentračního tábora znovu střetává s nejistotou v poválečném světě

• Romány

  • Miláček (1969) – očima novináře Daného Polnauera je sledován milostný příběh z izraelsko-arabské války. Většina vydaných nákladů byla zničena.

  • Nemilovaná: Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (1979) – tragický příběh dívky z Terezína

• Ve svých prózách i s odstupem padesáti let hledá Lustig smysl lidství a podstatu lidského bytí.

• Prózy v rámci rozsáhlého románového cyklu – Král promluvil, neřekl nic:

  • Collette, Dívka z Antverp (1992)

  • Tanga, Dívka z Hamburku (1993)

  • Kamarádi (1995)

  • Porgess (1995)

Historický a literární kontext

Šoa a 2. světová válka

1. září 1939 začala 2. světová válka napadením Polska Německem. V Evropě zbyly již před válkou poslední ostrůvky demokracie. Ve většině států totiž byly totalitní režimy (Německo – nacismus, Itálie – fašismu, SSSR – komunismus) nebo režimy autokratické, které s nimi sympatizovaly. Situaci nepřispěla ani politika západních mocností – tzv. politika appeasementu. V Americe se jednalo o politiku izolacionalismu, danou Monroeovou doktrínou. Válka přinesla neskutečné ztráty na životech a zasáhla do všech oblastí lidského života. V Evropě válka oficiálně skončila 8. května 1945.

S nacismem souvisí také antisemitismus, který nacisté šířili. Po Norimberských zákonech začali růst koncentrační tábory jako houby po dešti. Později byly vystavěny i německé koncentrační tábory v Polsku. Nenávist proti židům vyústila v Holocaust, který vzal život 6 000 000 ledem.

Literatura reflektující život v koncentračních táborech

• Anna Franková – Deník Anny Frankové

• William Styron – Sophiina volba

• Heather Morrisová – Tatér z Osvětimi

• John Boyne – Chlapec v pruhovaném pyžamu

• Robert Merle – Smrt je mým řemeslem

• Erich Maria Remarque – Jiskra života

• Hana Androniková – Zvuk slunečních hodin