Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




(10)Mrštíkové - Maryša

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (35 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Mrštíkové - Maryša Doba:Realistické drama 19. století Realismus se v české literatuře prosadil v poslední čtvrtině 19. století. Jeho metody objektivního ztvárňování světa byly užity v historické próze, venkovské realistické próze dramatu Další autoři: Ladislav Stroupežnický – Naši furianti Gabriela Preissová – Její pastorkyňa, Gazdina roba Postavy: Maryša: Mladá, velmi tvrdohlavá, citlivá, vzdorovitá, žije podle společenských a náboženských zásad Francek: Mladý vojín (rekrut) prudké povahy, statečný, věrný, energický, hrdý a velmi statný Vávra: Starý, ovdovělý mlynář; krutý opilec, který utýral svoji první manželku, s níž měl děti. Zlý, sobecký, agresivní, vysoce sebevědomí. Všude je nechvalně známý. Maryšu si vzal jen kvůli penězům a bije ji Lízal:Svou dceru Maryšu prodal. Vychytralý, bezcitný, lakomý, ale přesto starý bohatý sedlák Lízalka: Matka Maryši. Umíněná, tvrdohlavá, surovější než Lízal, přísná a krutá Charakteristika vypravěče:er-forma Prostředí díla:Moravská (slovácká) vesnice Hlavní myšlenka díla: Ukázat světu rozklad rodiny založené na penězích, ukázat, že manželství vystavěné na penězích nemůže být šťastné a autoři zde zobrazují majetkové rozdíly na vesnicích. Dílo upozorňuje na praktiky vesnických rodin, kdy se rodiče neohlížejí na štěstí svých dětí a za peníze je neváhají prodat, i když vědí, že jejich děti budou trpět. Tuto myšlenku zdůrazňuje fakt, že dílo staví na reálné vesnické rodině a jejich příběhu, který ovšem nebyl tak dramatický. Charakteristika výstavby díla: Žánr: Tragédie Slohový útvar: Kombinace vypravování a popisu Jazyková forma: Nespisovná čeština – hodně nářečí a nářečnických výrazů Básnické prostředky: Personifikace: Tam, kde zahrádky u Lízalova statku až po dveře sahají, stojí u zápraží lavička. Gradace: Hubuju, peskuju, křičím, hromy svolávám, prosím celé deň a nic naplat. Metafora: Každé má na sobě pírko. Chceš-li mně šlapat na krk, šlápnu já taky. Paronomázie(užití slov odvozených od stejného základu): musela by je zlatem pozlatit, Žebroto žebrácká! Elipsa: Ty mně vyhrožovat! Perifráze: Doma je jí potřeba a ona tu sedí na besedě. Epizeuxis: Dyž přinde, přinde. Nikam, nikam! Co děti, děti! Epifora: Co děti, děti! Šak só to hodný děti! Hyperbola: Do hrobu se připravit nedám. Perifráze: Až přindeš do let, taky tak budeš mluvit – až budeš starší Ironie: No, na takový štěstí mám dycky času dost. Básnické přirovnání: Čas uběhne jako pěna – a voda po ní zůstane. Etnografismy: kordula, krejzl (límec), huska (ozdobná stuha na klobouku), rekrut, fěrtoch Dialektismy: kmocháček, roba, lunt, zvostat, proč teda répeš, ešče, plkať Apoziopeze: pěkně ti prosím – - – bude-li po vašem… Děj: Sedlák Lízal má pěknou mladou dceru, kterou se rozhodne provdat za mnohem strašího mlynáře Vávru, vdovce. Důvod je jediný – peníze. Maryša je přitom zamilovaná do chudého Francka, který má být zrovna odveden na vojnu. Když se Francek přišel za Maryšou rozloučit, starý Lízal ho vyhnal. Maryša Vávru odmítá, pláče, prosí, nakonec ale pod nátlakem obou rodičů se svatbou souhlasí. Ale dobře ví, že bude nešťastná. Vávra není dobrý manžel. Tráví spoustu času v hospodě, je surový, bije služky i Maryšu. S Lízalem se soudí o věno. Lízal si najednou uvědomuje, co své dceři provedl, a prosí ji, aby se vrátila domů. Maryša to ale domítá, otci nechce odpustit to, jak ji zkazil život. Dříve veselá dívka zatrpkne a zahořkne proti celému světu. Nakonec se dívka rozhodne k zoufalému činu. Nasype manželovi jed do kafe a otráví ho. Nakonec toho lituje, protože si uvědomuje, že se tím nic nevyřešilo. Jazykové prostředky: Děj je vyprávěn a popisován chronologicky. Autoři používali lidový jazyk, a to především hanácké nářečí a slovácký, brněnský dialekt. 5 jednání s klasickou stavbou dramatu – expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa. Obsahuje také tradiční lidové písně.

Témata, do kterých materiál patří