14) Romantismus v literatuře světové a české

- próza: -Obrazy ze života mého: Márinka – Marinka je tuberačka, která si dopisuje s autorem; nakonec umírá právě na tuberu.

Cikáni – román

Návrat

Pouť Krkonošská: - básnická próza, snová historie osamělého poutníka; filozofický román. Do hl. postavy se převtělil básník; je to poutník procházející světem a je jim zklamán, protože nic není takové jak si vysnil

Karel Jaromír Erben:

-romantický básník a sběratel lidové slovesnosti, * v Miletíně ( v Pod Krkonoších)v chudinské rodině, studoval gympl v Hradci Králové, filozofii a práva v Praze; pod vlivem Palackého se začal zajímat o historii a národopis, byl archivář Prahy, vedl pražské noviny a časopise Obzor.

-Dílo:

a)sběratelská činnost: -sbíral lidové písně, pověsti, říkadla a pohádky

Písně národní v Čechách

Prostonárodní české písně a říkadla

České pohádky – Zlatovláska; Pták Ohnivák; O třech pradlenách

- Hrnečku vař; Liška Rýška; Dobře tak, že je smrt na světě

- Otesánek; Tři zlaté vlasy děda Vševěda; Dlouhý, Široký a Bystrozraký

b)původní tvorba:

Kytice – napsána r. 1853

- obsahuje 13 balad – Kytice; - poklad; - Svatební košile; - Polednice;

- Zlatý kolovrat;- Štědrý den; - Holoubek; - Záhořovo lože;

- Vodník; - Vrba; - Lilie; - Dceřina kletba; - Věštkyně

Kytice byla ve své době přijata kladně, na rozdíl od Máchova Máje. Balady můžeme rozdělit na pohanské a křesťanské. Řeší většinou vinu a trest. V pohanských baladách není odpuštění – konec je tragický. Ve křesťanských se hříšník modlí, činí pokání a je mu odpuštěno. Čerpal z lidové slovesnosti.

Josef Kajetán Tyl:

-* v Kutné Hoře, studoval gympl, nedokončil filozofii, člen kočovné divadelní spol., úředník, působil ve Stavovském divadle a v několika novinách (Květy, Sedlské noviny). Po revoluci v roce 1848 byl z Prahy vypovězen, kočoval z divadelní společností a zemřel v bídě v Plzni.

-Dílo:

a)próza –povídky historické: Statný Beneda

Rozina Ruthardova

Dekret kutnohorský

Braniboři v Čechách

b) povídky ze současnosti: Rozervanec - (míní tím K.H. Máchu)

Chudí lidé

Ze života chudých

Poslední Čech (toto dílo bylo ostře kritizováno K.H. Borovským)

c) drama:

1) hry ze součastnosti:

Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka: -píseň Kde domov můj (hudba Fr. Škroup)

Pražský flamendr

Paličova dcera

Bankrotář

Chudý kejklíř

2)dramatické báchorky:

Strakonický dudák:

UK: Strakonický dudák aneb Hody divých žen: -námětem hry je láska Švandy a Dorotky. Švandova cesta do světa za penězi s očarovanými dudami (očarovala je jeho matka víla Rosava) Švanda se setkává s Vocilkou a pod jeho vlivem zapomíná pro peníze na domov i na Dorotku. Ve světě je Švanda uvězněn, zrazen Vocilkou, nakonec ho zachrání Dorotka a Kalafuna.

-hl. myšlenky: Oslava domova a českého lidu, kritika příživnictví a sobectví, peníze ničí vztahy mezi lidmi a je to oslava mat. lásky.