16.-Vladimir-Nabokov-Lolita

Vyprávěcí způsoby

• Nepřímá řeč

Typy promluv

• Monolog hlavní postavy

Veršová výstavba

• (týká se pouze poezie)

III. část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

• Jazyk je spisovný až knižní, prokládán vulgarismy a slovy z francouzštiny

• Typické jsou slovní hříčky, přesmyčky a neologismy (např. nymfička)

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

• (podle textu)

IV. část

Kontext autorovy tvorby

• Vladimir Nabokov

• Ruský prozaik, básník, překladatel a entomolog. Ze šlechtické rodiny žijící v Petrohradu, po bolševické revoluci emigrovali do Německa a později do Francie. Otec právník a člen Prozatímní vlády (zastřelen v Berlíně).

• Studoval francouzskou a anglickou literaturu na elitní Těniševově škole, poté studoval v Cambridgi. Poté jako překladatel a spisovatel působil v rámci ruského Berlína. Oženil se, žil v Paříži jako učitel jazyků a instruktor tenisu.

• V roce 1940 odešel do USA, kde začal překládat a psát knihy v angličtině. Do této doby publikoval v ruštině. Byl také známým entomologem a znalcem motýlů.

• Po vydání Lolity došlo k velkému skandálu a následnému úspěchu. Nabokov odešel do důchodu a přestěhoval se do Motreuxu ve Švýcarsku.

• Jeho díla ovlivněna expresionismem a symbolismem. Zabývá se v nich intimními místy lidské duše.

• Další díla:

  • Poezie:

    • Jako básník se prosadil svou prvotinou, občas se k poezii vracel (rusky či anglicky)

    • Verše, Hrozen, Horská cesta, Poema, Básně…

  • Próza:

    • Přechod od jedné národní literatury k druhé (jako Milan Kundera)

    • Rusky psané romány:

      • Mášenka – prvotina, o jeho první lásce v Rusku

      • Lužinova obrana – v Berlíně, úder emigrace, ztráta idejí příslušníka petrohradské „zlaté mládeže“

      • Pozvání na popravu – v Paříži, odlidštěný svět, vraždění lidí s pokryteckou maskou

      • Kamera obskura, Hrdinský čin, Zoufalství, Dar…

    • Anglicky psaná próza:

      • Lolita, Pnin (o emigrantovi), Bledý oheň, Ve znamení levobočka, Smích ve tmě

      • Jaro ve Fialtě – 4 povídky, 2 z jeho života, 2 vymyšlené (objevuje se zde jeho vášeň k motýlům)

    • Autobiografie, memoáry, korespondence:

      • Promluv paměti

    • Překlady:

      • Lermontův román Hrdina naší doby, Slova o pluku Igorově…

  • Dramata:

    • Událost, Vynález valčíku, dramatizace Lolity

Literární / obecně kulturní kontext

• Postmodernismus

  • Polovina 20. století

  • Umělecký směr, vycházející z filosofického směru

  • Cíl – zpochybnit jednoznačné vnímání světa (podpora pluralismu, odmítání jediné pravdy) – reakce na modernu

  • Teze – „rozum je cynický a vševládný“

„mezi vědou a člověkem se rozevřela nepřekonatelná propast“

(člověk pokořován vědou), (svět je nám vzdálen, nerozumíme mu)

• Literární dílo založeno na spolupráci spisovatele a čtenáře – spisovatel předloží rébus, čtenář jej vyluští

• Častá ALUZE – pohrávání si s něčím, odkazy k jiným uměleckým dílům

• Umělecké dílo musí být dvojúrovňové – musí vyhovovat nevzdělanému čtenáři, ale musí také poskytnout řešení rébusu pro velmi vzdělaného čtenáře

• Mísí se literární žánry – na venek vystupuje vždy jeden z pokleslých žánrů (př. detektivka, horor)

• Texty pracují s mystifikací, alternativní historií, ironií (postavy autorem zesměšněny)

• Kritika pokroku, odmítání kulturní nadřazenosti západní civilizace – souvisí se změnami ve společnosti

• Příčiny nástupu postmoderny – rozpad socialistického impéria, rozpad koloniálního impéria, prolnutí kultur, objevy komunikačních technologií

• Nový pohled na svět – literatura na to reaguje, svobodnější interpretace děl, komplikovanost textů (mnohdy nejasnost autorových myšlenek)

• fantastické dějové prvky – experimentování v literatuře, jazykové hry