18. Spalovač mrtvol
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol
Analýza uměleckého textu
Téma a motiv - Změna člověka pod tlakem historických událostí a společnosti. Z mírumilovného člověka ve vraha své rodiny.
Časoprostor - okupované ČSR, později Protektorát (1937-38); Praha (ulice, krematorium, domov)
Kompozice - chronologická; 15 kapitol; prudké vyvrcholení děje
Druh – epika
Forma - próza
Žánr - novela
Vypravěč - er forma, převládá perspektiva pana Kopfrkingla
Postavy
Karel Kopfrkingl (Roman) - zaměstnanec krematoria, podivín, práci je oddaný, hodně ho ovlivnila, milující manžel i otec, tolerantní, abstinent, pečlivý; pod nátlakem se z něj stává vrah, udavač, násilník, rasista a blázen - zabije manželku i syna, dcera přežije, protože je z něj již blázen, myslí si, že je Budha a spasí svět, po válce ho odvezou do blázince do Německa
Wilhelm Reinke - Karlův přítel, čistokrevný Němec, člen NSDAP, nacistický fanatik, manipulátor, egoistický, přesvědčuje Karla ke vstupu do strany a tím i ke zbavení se manželky a dětí
Marie (Lakmé) - Karlova manželka, Židovka, hodná, tichá, milá, manželem oběšena
Mili - 14 letý syn, toulavý, šikanovaný, otec ho zavře do rakve a nechá spálit
Zina - 16 letá, nadaná klavíristka, jako jediná otcovu vraždění unikne
Vyprávěcí postupy - častá přímá řeč, nepřímá řeč, vnitřní myšlenky
Jazykové prostředky - striktně spisovný jazyk (umělost, děs), německé výrazy, opakující se motivy (růžolící dívka v černých šatech, hysterická žena a flegmatický muž), groteskní prvky, černý humor (doma vyvěšený spalovací řád), archaismy (almara), oslovování zdrobnělinami (Zinuška), oslovování vznešenými přídavnými jmény (drahá,
Tropy a figury - metafory, epiteton (nadoblačná, nebeská)
Literárněhistorický kontext
Kontext autorovy tvorby - český autor, 1923 - 1994, vrcholné dílo (1967).
Prozaik časopisu Květen.
Tvorba ovlivněna výchovou - otec dominantní politický úředník. Homosexualita, osamělost (hlavní hrdinové často žijí ve vlastním světě).
Přesto, že nebyl Žid, dokázal se ve svých dílech vžít do pocitů této menšiny.
próza
Pan Theodor Mundstock (1963) - psychologický román
Mí černovlasí bratři (1964) - soubor povídek
Variace na temnou strunu (1966) - autobiografický román
Spalovač mrtvol (1967) - psychologická hororová novela
Myši Natálie Mooshabrové (1970) - sci fi román
Příběh kriminálního rady (1971) - psychologický román
Mrtvý v pochodu (1976) - detektivní román
Vévodkyně a kuchařka (1983) - historický román
Moje zrcadlo (1995) - paměti, posmrtně
Literárně / obecně kulturní kontext
Roky 1958 - 1968: uvolnění kontroly nad vydávanými díly. Ekonomické reformy. Invaze vojsk Varšavské smlouvy (srpen 1968) - normalizace, opět silná cenzura, rozštěpení literatury - (Jiří Žáček), samizdatová (Ludvík
Vaculík) a exilová (Arnošt Lustig).