4.ročník, klasická a valenční syntax, větné celky, slohotvorní činitelé, slohové postupy, útvary a funkční styly
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13. KLASICKÁ A VALENČNÍ SYNTAX
a) Klasická syntax
- v centru věty stojí základní skladební dvojice – PODMĚT a PŘÍSUDEK
- ostatní větné členy jsou závislé na podmětu a na přísudku – pojí se k nim (předmět, přívlastek, příslovečné určení, doplněk)
b) Valenční syntax
- v centru věty stojí určité sloveso, ostatní členy jsou přítomny na základě slovesné valence
Valence = schopnost slovesa vázat na sebe určitý počet větných členů
Chlapec lomcoval klikou.
Kateřina se ocitla v lese.
- základní skladební dvojice nemá smysl – Chlapec lomcoval, Kateřina se ocitla
- výrazy v lese a klikou nelze od dvojic odtrhnut
14. VĚTNÉ CELKY
- větný celek může tvořit různý počet vět
- počet vět poznáme podle počtu přísudků – v každé větě je pouze jeden
1 přísudek = 1 věta → věta jednoduchá
Více přísudků = více vět → souvětí
15. SOUSTAVA ČESKÝCH HLÁSEK
a) Samohlásky (vokály)
- a, e, i , o, u, i, á, é, í, ó, ú, í
Dvojhláska (diftong)
- ou, au, eu
- klouzat, pauza, euro
b) Souhlásky (konsonanty)
tvrdé – h, ch, k, r, d, t, n
měkké - ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň
obojetné – b, f, l, m, p, s, v, z
znělé – b, d, ď, g, v, z, ž, h → souhlásky párové, liší se pouze svou znělostí
neznělé – p, t, ť, k, f, s, š, ch
nepárové – nemají znělý nebo neznělý protějšek
znělé - m, n, ň, j, l, r
neznělé - c, č
16. SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ
Slohotvorní činitelé = podmínky ovlivňující výstavbu projevu
Subjektivní
- je podmíněn osobností autora, věkem, pohlavím, vzděláním
- nejnápadnější rozdíly jsou v individuálním stylu různých autorů umělecké literatury (např. styl K. Čapka nebo V. Vančury)
Objektivní
- nejsou ovlivněny osobností
- autor k nim musí přihlížet
Můžeme je rozdělit na:
funkce – zaměření projevu, cíl na který chce poukázat
forma projevu – projev psaný nebo mluvený
místo na, kterém se projev uskutečňuje – projev veřejný nebo soukromý
kontakt s adresátem – přímý (např. veřejný projev) nebo nepřímý (např. formou rozhlasu)
počet mluvčích – monolog (jeden mluvčí) nebo dialog (dva a více mluvčích)
17. SLOHOVÉ POSTUPY, ÚTVARY, FUNKČNÍ STYLY
Slohový útvar = konkrétní výsledek použití jednoho nebo více slohových postupů
- je to ucelená, obsahově i formálně uzavřená textová jednotka
Slohový postup = způsob ztvárnění tématu jako celku vzhledem k cíli projevu
Rozlišujeme je na: informační, vyprávěcí, popisný, výkladový a úvahový
Informační
- nejjednodušší
- konstatuje fakta (co, kde, kdy)
- podává sdělení
- uplatňuje se zejména ve funkčním stylu prostěsdělovacím (zpráva, dopis, oznámení), administrativním (žádost), publicistickém (zpráva, reklama)
Vyprávěcí
- podává průběh jedinečného děje od zápletky k vyvrcholení a rozuzlení děje