5. Revizor

5. Revizor – Nikolaj Vasiljevič Gogol

Analýza uměleckého textu:

I. část:

• Zasazení výňatku do kontextu díla: ?

• Téma: očekávaný příjezd revizora z Petrohradu, satirický obraz zkorumpované a povrchní byrokracie, kritika vyšších společenských vrstev

• Motiv: úplatky, kontrola, maloměšťáctví, přetvářka, hloupost lidí

• Časoprostor: malé městečko v Rusku za doby Mikuláše I., 1.pol. 19.stol – jeden den

• Kompoziční výstavba: chronologická (5 dějství)

• Druh / žánr: drama/satirická komedie

II. část:

• Vypravěč/lyrický subjekt: u dramat se neurčuje

• Postavy a jejich charakteristika:

Hl.p.: Ivan Alexandrovič Chlestakov – bezvýznamný úředník, je mylně považován za revizora, využívá byrokratické paniky. Začne si hrát na mocného, rychle se do role vžije a užívá si ji

Osip – Chlestakův sluha. Rád káže mravy, důvtipnější než jeho pán

Anton Antonovič – hejtman města, podlézavý, úplatný. Ze strachu jedná bezhlavě, lže, má strach z kontroly

Dobčinskyj a Bobčinskij – zemané (šlechtický stav nejnižšího stupně) – roznášejí po městě zprávy

Anna Andrejevna – manželka hejtmana, venkovská koketa, zvědavá, chlubivá, povrchní

Marie Antonovna – dcera hejtmana, chtějí ji provdat za Chlestakova

Soudce – snaží se dělat chytrého, uplatitelný

Špelin – poštmistr, prostoduchý, nesoustředěný, tajně rozlepuje a čte cizí dopisy

• Vyprávěcí způsoby: nevlastní přímá řeč, scénické poznámky

• Typy promluv: dialogy, monology

• Jazykové prostředky: neutrální, hovorová, nespisovná (von, pěknej, vokno; citově zabarvená)

III. část:

• Jazykové prostředky a jejich fce ve výňatku: ?

• Tropy a figury a jejich fce ve výňatku: ?

Literárněhistorický kontext:

• O autorovy: (1809-1852)

  • Rusko, narozen na Ukrajině

  • Prozaik, dramatik, publicista, profesor historie v Petrohradě

  • Ostře satirická díla, smysl pro humor

  • Zobrazuje ruskou spol. deformovanou byrokratismem (úředničením, úsilí pro získání funkce a moci) – výsměch úplatným úředníkům

  • Geniálně popisuje tehdejšího člověka = bídnost bídného člověka

  • Další autorova díla: Večery na vesnici blízko Dikaňky, Taras Bulba (romantismus); Mrtvé duše (realismus)

• Kontext autorovy tvorby: hra uvedena 1836, jeho vrcholné dílo, ale také vrcholné dílo celého realismu. Dílo je dodnes aktuální (poukazuje na korupci, nevzdělanost, donašečství…)

• Literární / obecně kulturní kontext:

Další autoři: Rusko – L. N. Tolstoj (Anna Karenina), F. M. Dostojevskij (Zločin a trest), A. P. Čechov (Tři sestry); Anglie – Charles Dickens; Francie – Standhal, Honoré de Balzac

Století, ve kterém tvořil: 2.pol. 19.stol

Literární a kulturní zařazení: romantismus (na začátku kariéry), realismus (= pravdivý obraz současnosti, typizace, kritika nedostatků ve společnosti, autoři upřednostňují součastnost před minulostí)

• Děj:

Do malého provinčního městečka pronikne zpráva o tajném příjezdu revizora z Petrohradu. To zcela vyvede z rovnováhy místní úředníky i ostatní činitele, kteří mají špatné svědomí kvůli různým podvodům. Jsou neschopní a berou úplatky. Domnělým revizorem je petrohradský úředníček Ivan Alexandrovič Chlestakov, jenž se v městečku zastavuje na cestě ke svému otci. V hostinci, kde bydlí, nemá čím zaplatit, protože veškeré své peníze prohrál v kartách. Proto mu nevadí, že ho pokládají za revizora. Společně s vypočítavým sluhou Osipem dokonale využije situace. Všichni ho podlézavě obskakují, je všude zván, na jeho počest je pořádána večeře, jsou mu nabízeny peníze, hejtman mu dokonce chce dát ruku své dcery.
Chlestakov odjíždí ve chvíli, kdy se začíná obávat prozrazení. Občané se dozvídají, že přijíždí skutečný revizor. Konečná scéna ukazuje jejich kamenné tváře. Celý děj se odehrává v rozmezí 24 hodin.