6.ČTENÁŘSKÝ DENÍK-MÁJ-KAREL HYNEK MÁCHA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MÁJ – KAREL HYNEK MÁCHA
KAREL HYNEK MÁCHA
Vystudoval práva a filozofii v Praze
Láska k Šomkové syn Ludvík
Ostatky převezeny z Litomyšle do Prahy na Vyšehrad
Velmi rád chodil pěšky po českých hradech a zámcích
Pravým romantickým hrdinou
Zemřel 6. listopadu roku 1836, dva dny před jeho svatbou
Další autoři - Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl, Karel Sabina
Další díla – Cikáni, Spisy
ROMANTISMUS
Konec 18. století – Velká francouzská revoluce
Rozvoj průmyslu, síly buržoazie
Směr 1.pol. 19. století
Romantique = jako v románu, fantastický, tajemný
Znaky – cit převládá nad rozumem (opak klacisismu, osvícenství)
Rozpory (sen X skutečnost, jedinec X společnost), návrat do historie, k přírodě, měšťanská láska, hlavní hrdina – často spojený s autorem, rozpor se společenskou dobou, výjimečný, poutník, loupežník
A- POEZIE , B-LYRICKO-EPICKÉ , C- POEMA
Vyjadřovacím prostředkem je verš, verš – sloka
Křížení lyriky s epikou, pronikání epických prvků do lyrika a naopak, děj s lyrickými prvky, typické lyrické formy se užívá pro vyjádření tabule- balada, romance, nebo děj e stává východiskem pro vyjádření autorova vztahu k přírodě – poema
Básnická povídka, rozsáhlá lyrickoepická báseň, děj v ní bývá záměrně pouze naznačen, ne však dořešen, vyjádření autorových citů a ůvah
TÉMATICKÁ CHARAKTERISTIKA
Děj:
V prvním zpěvu nás básník okouzluje krásou májové přírody, která má láskou podbarvený podtext. I Jarmila čeká na svého milence Viléma. U břehu spatří člun a dívka padá příchozímu kolem krku, ale poznává, že se to není ten, na koho čeká. Místo milence přichází Vilémův přítel a přináší zprávu, že Vilém "strašný lesů pán" bude příštího dne popraven pro zavraždění svého otce. Vilémův druh, který přinesl Jarmile tuto smutnou zprávu, vsedl do člunu a zanechal dívku jejímu osudu. Jarmila v zoufalství skočila ze skály do jezera. S ironií vrací básník v závěru vstupní milostný motiv: "Zve k lásky hrám hrdliččin hlas: Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!"
Ve druhém zpěvu je Vilém ve vězení, uvědomuje si, že je to jeho poslední noc v životě, a očekává s hrůzou následující den. Je spoutaný na rukou i na nohou. Přemýšlí o věčnosti, smrti, o posmrtném životě a děsí se toho, "co se nic nazývá". Do tmavých myšlenek vklouzne na okamžik jasným paprskem vzpomínka na milenku a Vilém šeptá: "Ach, ona, ona. Anděl můj! Proč klesla dřív, než jsem ji znal?" Vzpomíná i na své mládí, kdy ho otec vyhnal z domova a on se stal strašný lesů pán, také na celou minulost a zase se vrací k tomu, "co se nic nazývá". Byl tak zamyšlen do svých myšlenek, že ani nezpozoroval příchod strážníka, kterého probudil vězňův neklid a řinčení řetězů. Strážník se zaposlouchá do Vilémovy samomluvy a s hrůzou odchází. Celý výjev na něj působil tak, že ho od té doby nikdo neviděl, aby se usmál.