7.ČTENÁŘSKÝ DENÍK-REVIZOR-GOGOL

Hlavní téma –Očekávaný příjezd revizora z Petěrburgu

Motiv – úplatky, přetvářka, hloupost lidí

Časoprostor - Děj se odehrává v 30.letech 19. století, časové rozpětí – během 24 hodin

• Děj se odehrává v Rusku, konkrétně ve městě, jehož název nebyl v knize řečen. Po většinu času se děj odehrává v domě hejtmana nebo v hostinci

• Hlavní myšlenka

Upozornění na nedostatky společnosti (úplatkářství, byrokracismus) a na charaktery lidí, kteří jsou ovlivněny penězi a moci

• Vypravěč – děj vypráví herci pomocí monologů a dialogů

• Charakteristika díla

• Ivan Alexandrovič Chlestakov - petrohradský mládenec, úředníček, podvodník, lhář, povaleč; jedná bez rozmyslu, využívá hlouposti a strachu úředníků; rád hraje karty
  Osip - prohnaný, vypočítavý sluha; je chytřejší než jeho pán
  Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij (policejní direktor) - nicotná (bezvýznamná) existence; malicherný (ulpívající na maličkostech), směšný, chová se důležitě a důstojně; ze strachu jedná bezhlavě jako zbavený vůle, bere úplatky
  Anna Andrejevna - žena policejního direktora; s každým koketuje, zvědavá, marnivá
  Marja Antonovna - dcera policejního direktora; Chlestakov ji požádá o ruku

• DALŠÍ POSTAVY:

• hejtman Skvoznik; poštmistr Špekin - hodně pije, rozlepuje cizí dopisy; školní inspektor Chlopov; soudce Ljapkin-Ťapkin - miluje fámy; kurátor Zamljanika; lékař Hübner - mazaný; statkáři Bobčinskij a Dobčinskij - velice zvědaví, nepřestanou reptat, roznášejí klepy

5. JAZYKOVÁ CHARAKTERISTIKA DÍLA

spisová čeština

neutrální – pes

hovorová – spacák

knižní – oř

básnická – luna

archaismy (zastaralá) – hvozd

historismy (zaniklá skutečnost) – palcát, groš

neologismy (nově utvořené) – Smuténka

přechodníky – vstávajíc

citoslovce

termíny

nespisovná čeština

obecná – von, pěknej, vokno

citově zabarvená – zlatíčko

nářeční – šalina

slang (zájmová skupina) – tělák, cvakat

argot (spodina)

vulgarismy

TROPY

metafora – vnější podobnost (hlad je nejlepší kuchař)

metonymie – vnitřní podobnost (město čeká)

personifikace – zosobnění (stromy šeptaly)

přirovnání (chová se jako vůl)

epiteton – básnický přívlastek (nejčokoládovější čokoláda)

hyperbola – nadsázka

eufemismus – zjemnění nepříjemné skutečnosti (zesnout)

dysfemismus – zhrubění skutečnosti (pazoura)

oxymóron – nelogické spojení slov (mrtvé milenky cit)

synekdocha – záměna části za celek (přišel o střechu nad hlavou)

ironie

6.KOMPOZICE

hra je rozdělena do 5 aktů a je chronologicky psána