Antoine de Saint-Exupe¦üry - Maly¦ü princ

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

• Rok vydání: 1943

• Literární druh a žánr: epika, filosofická pohádka

• Časoprostor díla: na Sahaře, když se Malý princ setká s pilotem, čas není určen

• Hlavní postavy:

1. Malý princ – malý blonďatý, kudrnatý chlapec, důvěřivý, hloubavý, svědomitý, zvědavý, nevinný, klade otázky, ale neodpovídá na ně, nechápe nespravedlnost, vydal se cestovat do vesmíru kvůli poznání

2. Pilot – současně Antoine de Saint-Exupéry, vypravěč, jeho letadlo ztroskotá a setkává se s Malým princem, má pochopení pro dětský styl myšlení

3. Květina – pyšná růže, myslela si, že je jediná svého druhu, nedávala najevo své city

4. Liška – neměla ráda lidi, ale Malého prince ano, nechala se od něj ochočit a ukázala mu velký význam přátelství a jedinečnost jeho květiny

5. Had – Malý princ mu nerozuměl, protože mluvil v hádankách, pomohl mu, když Malého prince uštknul a on se vrátil zpět na svoji planetku

• Hlavní myšlenka: Prostřednictvím Malého prince ukazuje autor svou nespokojenost nad tehdejší společností. Ukazuje, že dospělí často nechápou dětské myšlení.

• Kompozice: retrospektivní, na začátku a na konci je chronologická

• Děj: Autor v úvodu popisuje, že dospělí vůbec nechápou myšlení dětí. Když byl malý, tak nakreslil hroznýše, který polyká slona a všichni si mysleli, že to je jen klobouk. Musel jim to potom vysvětlit, jak to myslel a dospělí mu řekli ať se raději věnuje škole než malování. Tento neúspěch ho odradil od malířství a stal se pilotem. Autorovi se jednou porouchal motor na Sahaře a musel ho opravit, když v tom ho vzbudil Malý princ a prosil o kresbu beránka. Autor mu nakreslil hroznýše se slonem a byl velice překvapený, když mu Malý princ řekl, že toto nechce, protože hroznýš je nebezpečný a slon moc veliký. Tak mu zkoušel kreslit různé beránky, ale to se Malému princovi pořád nelíbilo, a tak mu nakreslil bedýnku a řekl, že beránek je v ní. Teď už byl Malý princ spokojený. Malý princ se vyptává na autorovo letadlo a zjišťuje, že autor taky spadl z nebe, ale nejspíš z nevelké dálky. Pořád říká, že u něj na planetce je to velice malé a jmenuje se B-612. Dospělí se podle autora zajímají jen o čísla, vše se musí popisovat čísly, (tento dům stojí sto tisíc franků, …) Autor si uvědomuje, že Malý princ byl jeho přítel, ale už nedokáže vidět beránky přes bedýnku, protože už zestárnul.

Každý den se autor dozvídá něco o planetce Malého prince, teď mu sděluje, že na jeho planetce rostou baobaby, jejichž musí každé ráno vytrhávat, aby mu, až vyrostou, neroztrhly planetku. Malý princ se chce podívat na západ Slunce, ale nedošlo mu, že musí počkat až bude Slunce zapadat. Na jeho planetce se může na západ dívat pořád. Malý princ se bojí, aby mu beránek nesnědl jeho milovanou květinu, a tak se ptá k čemu jsou trny, když stejně nepomáhají. Propukne pak v pláč a autor slíbí, že beránkovi nakreslí náhubek a ohrádku. Jednoho dne přiletělo na planetku Malého prince tajemné semeno, z kterého později vykvetla krásná růže, která je taky velice pyšná a říká Malému princovi, jak se o ni má starat. Přesto ji má Malý princ rád. Na planetce se musí taky vymetat sopky, aby nevybouchly – dvě činné a jedna vyhaslá. Při cestě na ostatní planety využil tahu divokých ptáků. Když odcházel květina se mu omluvila, že byla hloupá, ale že ho má ráda a nechce, aby ji viděl plakat.