Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






Bohumil Hrabal

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.39 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Bohumil Hrabal

  • * Brno – Židenice - + Praha

  • Dětství prožil v Nymburku (jeho adoptivní otec zde byl správce pivovaru; členem rodiny se stal i strýc Pepin, který prý „jednou přijel na 14 dní na návštěvu a bylo z toho skoro 40 let‘‘, strýc Pepin = 1. Hrabalova múza)

  • V Nymburku absolvoval gymnázium

  • V Praze studoval práva, sledoval pražský kulturní život (přitahoval ho surrealismus a filosofie Ladislava Klímy – expresionismus)

  • Po uzavření vysokých škol vystřídal řadu zaměstnání – pracoval v pivovaru, byl skladníkem, úředníkem notářství, sloužil na železnici (od dělníka na trati až po výpravčího)

  • Po válce dokončil studium práv; znovu vyzkoušel řadu zaměstnání – obchodní a pojišťovací agent, kulisák v tehdejším divadle S. K. Neumanna, dělník v kladenských hutích (těžký úraz), po uzdravení pracoval jako balič papíru ve sběrných surovinách (zde poznal pana Pritla – druhá H. múza)

  • Od 1962 pouze lit činnost

  • Většinu života prožil v Praze a na své chatě v Kersku na Nymbursku

  • V jeho tvorbě se spojuje oficiální, samizdatový a exilový proud č. lit.; jeho text mají mnoho variant, často své náměty několikrát zpracovával – bral zřetel na tlak politických poměrů

  • Typické rysy Hrabalových próz:

    • Zobrazuje prostého člověka; jeho hrdinové = většinou lidé z okraje spol., lidé staří, nemocní, fyzicky postižení, ztroskotanci, smolaři; nejsou příkladní, ale jsou hluboce lidští; mají jednoduchou živ. filosofii – prostě chtějí žít, jsou posedlí životem → „pábitelé‘‘ (pábit = dělat něco s vášnivým zaujetím, být posedlý zážitky); v životě Hrabalových hrdinů se stýká směšné s tragickým (→ satirická groteska); H. postavy cítí potřebu lidské soudržnosti; hl. nástroj jejich komunikace s ostatními lidmi – hovor, vypravování; často jsou to mluvkové, žvanilové, vychloubači, kteří přehánějí, vymýšlejí si (nejsou to lži v pravém slova smyslu, ale náhražky života, jediná možnost seberealizace); u většiny jeho hrdinů najdeme hluboko na dně duše smutek, bolest nebo neočekávanou citovou ryzost, hlubokou živ. moudrost = „perlička na dně‘‘

    • Většina jeho próz je bezsyžetová (nemá souvislý děj), ale jednotlivé epizody, vložené příběhy a historky jsou značně dějové (→ J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

    • Jeho povídky, novely a specifické lyrizované prózy tematicky čerpají z dětských zážitků v rodinném prostředí, z doby německé okupace a z života v bohémské Praze a polabském Kersku

    • V jeho díle: prvky poetismu i realismu, surrealismu i naturalismu; pevná kompozice x metoda proudu vědomí a asociativního řetězení motivů, metoda koláže – automatický záznam (vliv dadaismu a surrealismu) , metoda filmového střihu

    • Užití kontrastů: hrůza – naděje, krutost – něha, krása – ošklivost

    • Poetizace všednosti: popisuje „vznešené‘‘ vedle „nízkého‘‘ (např. užije metaforu vedle hospodských výrazů)

    • Osobitý jazyk – expresivnost: hovorový jazyk, obecná čeština, slang, vulgarismy, poetismy

    • Erotika, černý humor, ironie, groteskno

Témata, do kterých materiál patří