Božena Němcová, Divá Bára

Božena Němcová-Divá Bára

Literárně-historický kontext

• Literatura poloviny 19. století, realismus

• Snaha o posílení české kultury, jazyka a literatury

• Čeština stále v nevýhodě vůči němčině

• Postavení žen je stále podřízené

• v dílech se objevují sociální problémy, lidská bída, národopisné prvky, podrobný popis, líčení postav a děje

• Dílo obsahuje i romantické prvky (výjimečná hrdinka)

Autor

• Psala prózu, pohádky a povídky, publikovala do časopisů (Květy, Lumír)

• Její otec byl panský kočí a matka služka

• Dětství a mládí strávila v Ratibořicích

• V 17 letech se provdala na nátlak matky za úředníka Josefa Němce (ve vztahu časté násilí a hádky)

• Božena díky politické činnosti manžela často překládána z místa na místo=neměla pevné zázemí

• Velký vliv na ni měl pobyt v Domažlicku (inspirace tamní kulturou)

• V 50. letech nejhorší situace rodiny, Němcová onemocněla, zemřel její syn Hynek (rozhodla se žít sama)

• Jejími hlavními tématy jsou: emancipace žen, rozdíly mezi vrstvami, vlastenectví, venkov a rodinné vztahy

• Kombinuje realismus (sociální kritika, skutečné problémy) a romantismus (silné postavy, city, příroda)

• Další díla: babička, V zámku a podzámčí

Literární druh: epika (děj, postavy, prostředí)

Literární žánr: povídka (krátký, jednoduchý děj, obsahuje pointu)

Téma: boj za lepší postavení žen

Motiv: vesnický život, pověrčivost (lidé věří že Bára má nadpřirozené schopnosti), odlišnost a nepřijetí, příroda (symbol svobody), síla ženské postavy (nenechá se ovládat společností)

Kompozice: chronologická

Vypravěč: er forma (3. os.)

Jazyk: spisovný, nářečí, archaismy, zdrobněliny

Časoprostor: první polovina 19. století, vesnička Vestec

Postavy

• Pastýř Jakub: Bářin otec, silný, málomluvný, chudý, na Báru nedá dopustit

• Bára: statná dívka, nehezká (husté havraní vlasy, velký nos, oči, chlapecké svalnaté tělo), milá a poctivá, nebojácná, má ráda přírodu

• Elška: nejlepší kamarádka Báry, měla ji ráda takovou, jaká je, trochu naivní, vnímavá, je protiklad Báry

• Panna Pepinka: sestra pana faráře, teta Elšky, starší a baculatá, neměla ráda Báru, ale později si ji oblíbila díky její dobrosrdečnosti

• Farář: bratr Pepinky, hodný a moudrý

• Kostelník, Kostelníková: zlí, protivní, nepříjemní, rodiče Jozífka

• Jozífek: Dobrosrdečný, bojácný (Bára ho chránila před ostatními)

• Správce: bohatý, pokrytecký, má zájem o Elšku

• Myslivec: zamilovaný do Báry

Děj

• Ve vesnici Vestec, se pastýřovi Jakubovi a jeho ženě narodila dcera, matka po porodu náhle zemřela. Bára byla nebojácné a statné děvče, které pomáhalo otci pást husy a krávy a ve volném čase se přátelila s Jozífkem a Elškou. Lidé z vesnice ji však neměli rádi. Říkali o ní, že je divá a má buličí oči. Když Elška vyrostla, poslala ji matka do Prahy k bohaté tetě, kde se zamilovala do mladého lékaře. Po jejím návratu ji však matka oznámila, že se musí vdát za bohatého správce. Elška se trápila, a tak se svěřila Báře. Bára jí chtěla pomoct, a proto využila toho, že se po vesnici rozneslo, že v lese, kterým správce chodí domů, straší. Převlékla se za bílé strašidlo, a když se jednou správce vracel domů, vystrašila ho a pohrozila mu smrtí, pokud nepřestane chodit na námluvy k Elšce. Lidé z vesnice poznali, že strašidlem byla Bára a za trest ji zavřeli do kostnice. Bára se ale nebála a přečkala tam celou noc. Když ráno procházel kolem komory myslivec, zastavil se u ní, aby Báru požádal o ruku, jelikož ji už dlouho miloval. Společně se potom odstěhovali do myslivny.