Hana

Hana
Mrázková Kristýna

-autor: Alena Mornštajnová
-informace o autorovi: Narozena 24. června 1963, Valašské Meziříčí. Je
spisovatelkou, překladatelkou a bývalou učitelkou anglického jazyka.
-zasazení díla do autorovy tvorby: Slepá mapa (první kniha, 2013), Tiché roky
(2019)
-zasazení díla do kontextu české tvorby: Radka Denemarková- Peníze od Hitlera,
Kateřina Tučková- Vyhnání Gerty Schnirch
-námět/ téma: život Židů během 2. světové války v Československu
-motivy: 2. světová válka, Osvětim, židé, smrt rodiny, utrpení, nevinnost
-literární druh: epika
-literární žánr: román
-prostor a čas: 1) 1954- 1963, Meziříčí
2)1933- 1945, Meziříčí
3) 1942- 1963, Meziříčí a Terezín, Osvětim
-postavy: -Mira: spravedlivá, statečná, zemře jí celá rodina kromě tety Hany
-Hana: depresivní, nemluvná, teta Miry
-děj: První část- Já, Mira
První část knihy vypráví o dětství Miry. Když Miře bylo 9 let, její rodné město Meziříčí
zasáhla pandemie tyfu. Všichni z její rodiny se nakazili, až na Miru. O pár dní později
na nemoc zemřela dívce matka, otec a 2 sourozenci, jako jediná se z nemoci
vyléčila její zvláštní teta Hana. Hana byla nemluvná a chovala se zvláštně, skoro vše
ji dokázalo rozhodit tak, že se zavřela v pokoji, sedla si na postel a jen koukala.
Rodinu vídala jen párkrát do roka, a to na rodinných oslavách. Po tom, co se Hana
vyléčila z tyfu, vzala si Miru k sobě domů a Mira tam žila až do dospělosti.

Druhá část- Ti přede mnou Druhá část knihy je o babičce Miry, Else, mladé Haně a její mladší sestře Rose
(matka Miry). Elsa začala chápat jejich, tedy židovské, postavení ve společnosti v
jejich rodném městě Meziříčí. Začala tedy své dcery přesvědčovat o emigraci do
Anglie, ovšem Hana odmítala, jelikož byla zamilovaná do vojáka Jaroslava a chtěla s
ním strávit svou budoucnost v Československu. Po nějaké době celé rodině přišel
dopis o deportaci do Terezína, v září roku 1942 tedy všichni až na Rosu odjeli. Ta
zůstala schovaná na půdě v domě známých.

Třetí část- Já, Hana Hana zůstala v Terezíně až do října 1944, kde otěhotněla. Její těhotenství bylo tedy
přímou cestou do Osvětimi. Tam přežila až do konce válka, v létě 1945 se vyhublá,
bez vlasů a úplně k nepoznání vrátila do svého rodného města Meziříčí. Hana se už
nikdy nestala tou Hanou, kterou byla před rokem 1942, nevycházela mezi lidi a celý
den zůstávala sama doma.