Havran

METODICKÝ LIST

HAVRAN

Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné –
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře – a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné –
jednou jen a pak už ne.“

Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím, že to bylo v lednu,
každý uhlík vrhal stín jen přede mne a dál už ne.
Toužil jsem po kuropění; – marně hledaje v svém čtení
ulehčení od hoře nad Lenorou – již poslušné
světice zvou Lenora – nad jménem dívky nadvzdušné,
jež byla mou a teď už ne.

Smutný šelest záclon vlaje z hedvábí a ohýbá je
s hrůzou – již jsem do té doby neznal ani přibližně;
abych skryl své polekání, říkal jsem si bez ustání:
„Je to host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně –
pozdní host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně –
jednou jen a pak již ne.“

Zasazení výňatku: Výňatkem jsou první 3 sloky z básně. Muž sedí o půlnoci v pokoji. Z polospánku jej vyruší lehké zaklepání. Vybaví se mu vzpomínka na Lenoru. Muž je polekán nenadálým zaklepáním.

Po: Po dalším zaklepání se vydá muž otevřít dveře, za nimiž se rozprostírá tma a nic víc. V tichu se ozývá šeptem jméno Lenora. Muž se vrací zpátky do pokoje, kde slyší zaklepání na okenice. Když otevře okno a v tu chvíli se snese do pokoje havran.

Téma je samota a ztráta milované ženy. Motivy ve výňatku jsou vzpomínka, ťukání a truchlení.

Děj se odehrává během mrazivé lednové půlnoci v pokoji.

Báseň má 18 slok. Děj je chronologický.

Jedná se o lyricko-epickou baladu.

Lyrický subjekt je hlavní postava (– ich forma).

Hlavní postavou je osamělý muž, jenž truchlí nad ztrátou milované ženy.

Havran opakuje slovo nevermore (nikdy víc) je symbolem smrti. Tím přivádí muže ještě k většímu zoufalství.

(Lenora je zesnulá žena, s jejíž ztrátou se muž nedokáže vyrovnat.)

Ukázka je vnitřní monolog, vyskytuje se zde také přímá řeč.

Balada je napsána spisovným jazykem, obsahuje archaismy a knižní výrazy

Autorem je Edgar Allan Poe, americký básník, prozaik a kritik. Poe měl problém s alkoholem a drogami. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus a dekadence a také jeho život. Jedná se o období amerického romantismu. Dalšími díly E. A. Poea jsou: Vražda v ulici Morgue či Jáma a kyvadlo.

V romantismu se dává přednost citovosti a tajemnu. Hlavní hrdina odmítá společnost a často splývá s osobností autora. Častými motivy jsou spontánnost, nenaplněná láska a sklíčenost. Děj se odehrává na výjimečných místech jako jsou např. galeje či popraviště. Hlavními představiteli romantismu jsou V. Hugo (Bídníci) či A. S. Puškin (Evžen Oněgin).