Josef Kajetán tyl
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Josef Kajetán Tyl
* Kutná Hora
Gymnázium Praha, přestup do HK, zde působil Václav Kliment Klicpera, který v něm probudil lásku k divadlu a stal se jeho vzorem
Studium filosofie v Praze, kvůli finančním důvodům nedokončil
Stal se členem kočovné herecké divadelní spol. (Čechy, Bavorsko, Slezsko, S Itálie)
Po návratu do Prahy se stal úředníkem
Režisér českých představení na vedlejší scéně Stavovského divadla v Růžové ulici
1846 – dramaturg Stavovského divadla
1848 donucen opustit hl. město – politicky nespolehlivý – znovu kočovná herecká spol.
Do konce života se živil jako kočovný herec, režisér
Zemřel v Plzni na úplné vyčerpání v bídě a zlomený nemocí
Novinář, prozaik, dramatik + organizátor českého divadelního života
Mluvil o divadle jako o hadovi z ráje, který jej uštknul – láska na celý život
Novinář
1848-1949 redaktor časopisu Květy, tento časopis uváděl mladé tvůrce (např. Mácha)
Za jeho vedení se časopis stal předním lit. orgánem své doby
Časopis Vlastimil – populárně-naučný
Pražský posel – lidovýchovný
Sedlské noviny
Prozaik
Povídky s historickými náměty
Rozina Ruthardova
Vláda Václava II. (13. – 14. st.)
Námět – Kutnohorská pověst o krásné zrádkyni rodného města
Dekret kutnohorský
Vláda Václava IV.
Obhajuje česká demokratická a nár. práva
Povídky ze současnosti
Vlastenecké
Hl. hrdinové – mladí, vzdělaní, ušlechtilí, pro své ideály musí překonat řadu překážek
Povídky a novely věnované osudům umělců ze světa divadelního, hudebního; často zpracovávají tragické osudy ztroskotaných umělců
Rozervanec
Povídka
Kritika až karikatura Máchy a jeho díla
Poslední Čech
Novela
Kritizoval ji Borovský, vytkl mu, že se snaží získat šlechtu pro nár. věc, i když tato vrstva nemůže v nár. boji přispět, dále vytýká přílišnou sentimentalitu
Dramatik
Hry s historickými náměty
Jan Hus
Žižka z Trocnova
Krvavé křtiny Aneb Drahomíra a její synové
Měšťané a Študenti
Staré Město a Malá Strana
Kutnohorští havíři Aneb krvavý soud
První naše soc. drama
Zachycuje vzpouru kutnohor. Havířů
Hry s náměty ze současnosti
Fidlovačka Aneb žádný hněv a žádná rvačka
Veselohra
Velmi populární
Fidlovačka – jarní lidové slavnost pořádaná původně obuvnickým cechem, pražská slavnost pražských ševců
Doprovázená hudbou Františka Škroupy
Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj, zpíval ji slepý houslista Mareš, postupem času se stala naší hymnou
Paličova dcera
Paní Marjánka, matka pluku
Bankrotář
Pražský flamendr
Chudý kejklíř
Dramatické báchorky
Spojuje v nich současné poměry (především na venkově) s pohádkovými motivy
Chtěl ukázat kladné i záporné vlastnosti českého člověka, především dobrotu, pracovitost, podnikavost, upřímnost, citovost a lásku, která vždycky vítězí a je v životě člověka největším bohatstvím, sobeckost, nestálost, touhu po zbohatnutí, která kazí lidskou povahu